top of page

SPŘÁTELENÉ STRÁNKY

NENECHTE SI UJÍT

JE TAKZVANÁ EVROPSKÁ UNIE SEKTA? 

Aktualizováno: 17. 5.

10. 4. 2024


pexels

„Jak vnímáte projekt EU a proč?“


Jako novodobou satanistickou sektu, jejímž vůdcům se podařilo vymýt mozky celé Evropy. Protože těm, kteří za ní stojí, se podařilo Evropanům vnuknout myšlenku potřeby, nezbytnosti a nepostradatelnosti úřednického státu, jehož provoz – ač tento stát reálně fyzicky neexistuje – je daleko nákladnější, než provoz státu fyzického.

Na to samozřejmě doplácejí obyčejní a nevinní pracující lidé, protože každý, kdo na tomhle projektu neparazituje, je jeho přímou, a tedy konkrétní obětí, protože je věřící, většinou je sociálně vnímán jako „méně inteligentní“, když myšlenku sekty hlasitě nezastává. Což je absurdní, protože z pohledu duchovních zákonů je odolnější taková bytost, která je schopna racionálního uvažování a dokáže si ho udržet, přestože se většina chová slabošsky v tom smyslu, že se většině, tak jako aktuálnímu trendu, přizpůsobuje, bez ohledu na to, jak šílený je. Je absurdní, že odolné bytosti jsou slabochy označovány za slabochy vhodné k likvidaci, jen protože jsou odolnější, a protože parazitovat na něčem považují za něco, co je pod úroveň jejich Důstojnosti a Mravnosti. Tenhle postoj je samozřejmě mimo rámec chápání bytostí Mravně nevyzrálých. KAŽDÁ sekta Mravně nevyzrálých se považuje za "inteligentnější", než jsou bytosti ostatní, které k této sektě nepatří a je to z toho důvodu, protože její stoupenci OMYLEM považují za inteligenci připojování se názorově k většině bez ohledu na to, zda je ten, či onen názor inteligentní. A taková bytost, která takové jednání za inteligentní nepovažuje, je ze strany stoupenců sekty vnímána jako bytost "neinteligentní", a jako taková přirozeně jako "nepotřebná", tedy ideálně jako otrok vhodný ke zneužívání, což vede k brzkému odchodu takové bytosti ze světa buď následkem přirozené frustrace, deprese a sebevraždy, nebo zničením a odkopnutím ze strany stoupenců sekty ještě před něčím takovým, co by se dalo nazvat jako důstojné stáří." EU je velmi nezdravě fungující a tedy zlý a brutální organismus, který požírá sám sebe a jeho stoupencům to přijde naprosto normální, i když jsou v konečném důsledku jeho oběti.


„A není označení „satanistická sekta“ až příliš přehnané?“


Ne. Zástupci této sekty se přece svým vyznáním ani nijak netají.


Považují je dokonce za něco výjimečného, respektive za něco nejlepšího možného. Jinak by přece ani nebyli jeho stoupenci.

Odmyslete si vyznání satana jako nějaké historické středověké náboženské dogma a podívejte se nezaujatě na to, s jakými hodnotami a pravidly se satanisté ve svém životě řídí, s čím se identifikují a ztotožňují a co o sobě říkají. Tak si uděláte jednou provždy jasno v tom, kdo satanista je a kdo není, bez ohledu na to, zda se vám ke svému vyznání přizná, nebo se vás bude pokoušet pro své vyznání přesvědčit, což se děje zpravidla tím způsobem, že musíte zradit svého bližního a přinést ho na oltář jako vstupní oběť.


Existují tři základní na sebe navazující znaky satanistů. Třetí, ve smyslu subjektivního nastavení, ze kterého vychází tendence satanisty přesvědčit vás o tom, abyste s ním zradili svého bližního a společně na tom profitovali, jsem uvedl.


První je, že satanisté se nijak netají tím, že jejich základní přirozeností je upřednostňování uspokojování svých vlastních osobních a tedy egoistických tužeb a potřeb na úkor bytostí ostatních.


To se při povrchním pohledu jeví jako něco ve společnosti zcela přirozeného, ale když se do hloubky zamyslíte nad tím, že tím v podstatě říkají, že při milostném aktu je nezajímá, zda je to jejich protějšku příjemné anebo je dokonce těší a uspokojuje, že mu to příjemné není a v tom nachází zvláštní zalíbení, zpozorníte, protože vám dojde, že to samé jednání reprezentují jako svůj přínos ve všech sférách společnosti.


A je to právě možnost jednat na úkor bytostí, která je pro ně zrovna tak lákavá, jako pro alkoholika alkohol, která jim dává smysl a přináší podobně jako milostný akt sexuální uspokojení. Jiný způsob života neznají, jiný způsob života je v tomto jejich nastavení vlastně ani nezajímá, protože když mohou dosáhnout něčeho jen tak a snadno bez toho, aby to bylo na úkor bytostí ostatních, smysl jim to prostě nedává, protože to právě není spojené s jimi způsobovanou bolestí bytostem ostatním.


To je samozřejmě pro člověka, který satanistou není, něco ZCELA NEPOCHOPITELNÉHO. Jedním z největších omylů je trvat na přesvědčení, že pokud my sami jednáme čestně a upřímně, jednají tak všichni. Ne, nejednají. To, že vy tak jednáte ještě neznamená, že satanista, který se třeba i tváří jako věřící vyznávající víru v Ježíše Krista se nezabývá otázkou, jako vás stáhnout z kůže a ugrilovat si vás jako berana.


Je to tedy zejména bolest, kterou mohou působit ostatním, která je zajímá, dokonce víc než to, co skrze své jednání získávají.


Oni nevědí, že si své jednání reálně svobodně nevolí, oni netuší, že se pouze vyrovnávají se svou KARMOU a jinou možnost, než jednat tak, jak jednají, prostě nemají. Oni se na nevědomé úrovni mstí za bolest, kterou jim jejich bližní způsobili v minulosti. Tohle je způsob, jak se s tím, co přijali, vyrovnat. Naakumulovanou bolest ze sebe opět vyndávají a posílají dál.


Není to tedy tak, že si „svobodomyslně zvolili, že budou satanisté“, ve skutečnosti je to tak, že si ve své vlastní slabosti ve smyslu vlastní kultivace schopnosti zříci se vlastního sklonu mstít zvolili toto náboženství, aby si sami před sebou svou slabost nějak omluvili. Tak si jí sami před sebou posvětili jako „normálnost“. Bytosti, které prodlévají v pekle, to tak dělají. Do svého utrpení jsou tak zamotaní a zašmodrchaní, že svou vlastní slabost vydávají za nadřazenost, potažmo za inteligentní ctnost, což je projev sebeklamu, kterému čelí a ne „nějaká svrchovaná forma inteligentního jednání“, jak se o tom navzájem přesvědčují, protože samotná skutečnost, že ke svému jednání potřebují další a další a další vnější oběti přece jasně dokazuje, že nejde o jednání inteligentní. Jinými slovy, oni mezi sebou s tím nastavením, ve kterém prodlévají, dlouhodobě vyjít bez dalších obětí anebo bez poskytnuté Milosti ve smyslu odpovědi na jejich utrpení... nedokáží, a protože nedokáží, jsou v podstatě závislí na své neschopnosti zříci se sklonu se mstít, a nemají jinou možnost, než jednat tak jak jednají, což je slabost, a ne síla, což tedy ve své podstatě není ani jednání inteligentní, ani ušlechtilé a tedy ani nějak zvlášť výjimečné a tedy ani nadřazené, jak se o tom rádi přesvědčují a jak se o tom ubezpečují.


Druhým znakem, základním znakem stoupenců satanismu je, že svých cílů dosahují za užití JAKÝCHKOLIV prostředků, tedy lži, lsti, podvodu atd. Satanisté, aby si svou slabost sami před sebou ospravedlnili, tento znak ZRADY vyznávají jako něco „inteligentního“. Jinými slovy sami sebe přesvědčují o tom, že kdo ZRADOU jako slabostí mravní opovrhuje, je slabší než oni a tedy to, co mravně založené bytosti považují za slabost, satanisté podléhající své vlastní slabosti a svému vlastnímu náboženskému sebeklamu považují za inteligenci.


Jinými slovy tedy, PODVOD jako jejich subjektivní nastavení je jejich hlavní náboženské vyznání, na kterém rigidně trvají, ne protože by neměli navíc, ale protože jsou zatím příliš slabí. A není to protože by oni byli v jádru nějak zlí, oni prostě doposud nic jiného nepoznali, nikdo jiný s nimi doposud nijak jinak nejednal, nic jiného jim proto doposud smysl nedávalo, žít jinak doposud neznali. Proto je pro ně překonání této slabosti enormně náročné. Když jim své porozumění poskytnete, nebudete se na ně zlobit, a když se na ně nebudete zlobit, oni si nebudou připadat už tak výjimeční, jak si připadali předtím a jejich nezralé jednání jim pomalu přestane dávat smysl. Tedy vaše vlastní schopnost soucítění s trpícími je nezbytností proto, aby oni byli schopni svou bolest zpracovat. Pokud jim reálné soucítění neposkytnete, budete se na ně zlobit a oni se budou těšit z toho, že se zlobíte. Oni jsou naučení získávat si pozornost tímto způsobem. Oni neumí požádat. To považují za méněcennost. Oni nechápou, že kdyby požádali, vy jim tu pozornost dáte. To by si ale nemohli lhát o tom, že jsou nadřazení a tedy lepší, než vy. Pokud se ale vy za lepší nepovažujete, je přirozené, že se na ně díváte jako na blázny, kteří považují za blázny vás, jen protože vy jejich jednání nevyznáváte.


A bytosti, které pod vlivem tohoto vyznání fungují, stojí za projektem EU.


„Ale jak by mohla dnešní Evropa bez EU fungovat?“ 


Normálně. Každý stát sám za sebe. Prostřednictvím rozvoje reálných diplomatické vztahů, a ne tohoto pro lidstvo nedůstojného divadla, kterého jsme svědky dnes. Ale vystoupit ze sekty, která stojí na nekontrolovatelné korupci je nesnadné, podobně jako rozvod s líným a hladovým démonem, u kterého jste prohlédli, že se ničemu jinému – kromě sebeprezentace o své nezbytnosti a nepostradatelnosti – nevěnuje, a proto ani nic reálného nenabízí. Zfanatizovaní věřící, a tedy oběti, by si museli přestat lhát o tom, že to s nimi kromě nich samotných může někdo jiný myslet dobře. To je právě to nejtěžší úskalí zneužívaných bytostí a ti, kteří je zneužívají si to velmi dobře uvědomují. Tyranům ať je omluvou, že jde o zneužívání vzájemné, protože oběť zneužívání současně zneužívá svého tyrana, což si tyran samozřejmě – protože čelí své představě o vlastní nadřazenosti – neuvědomuje.


„Jak by mohli věřící svůj sebeklam prohlédnout?“ 


Přiznáním si své vlastní pošetilosti a bláznovství. Členství v EU nabízí spoustu výhod, když ale člověk začne používat hlavu a mozek k tomu, k čemu slouží a skutečně se zamyslí, uvědomí si, že není možné, aby vám někdo v plném rozsahu splnil to, co vy sami potřebujete, to co potřebuje váš národ a lidé u vás doma. A proč by to dělal? A kde jinde by na to vzal, než nějakým záhadným způsobem od toho, komu to slibuje? Copak neznáte heslo: „Slibem, který ani nechceš splnit, nezarmoutíš?“ Copak si nejsme v jádru rovni a tomu, kdo nesmysly slibuje, reálně přebývá navíc, že je tak strašně moc laskavý a chce se o to v našem zájmu podělit? Vy jste snad někoho takového, kdo by jen tak pro nic za nic rozdával, někdy potkali? Absurdní, že ano... Ale věřící tuhle lež milují a ten, kdo ví, že ji milují, jim ji dle jejich přání servíruje. Slovy našeho národního umělce pana Jana Wericha: „Ani kuře nehrabe zadarmo.“


„Teď máte na mysli dotační systém?“ 


Dotace jsou kapitola sama o sobě, ale na principu jejich fungování lze ukázat fungování všeho v EU. Tedy přislíbí dotace. Udělá se kolem toho hitparáda a všichni jsou celí dojatí. Naprostá nepříčetnost a euforie, prostě jako v sektě. Vybere se pár vyvolených, kteří ostatním dokážou, že „štěstí existuje“. Chcete důkaz? Tady ho máte, „dá se na něj přece sáhnout i fyzicky“. No jo, ale ti vyvolení jsou zašmodrchaní do takovejch nesmyslů, že kdyby se z nich mohli vyšmodrchat a bydlet někde v lese v maringotce o chlebu a vodě, a hlavně bezúhonní, hned by to udělali. Ale už nemůžou, protože byli vyvolení za jistých podmínek, ne jen tak, protože sekta bezpodmínečnou lásku nabízí. Tedy zjednodušeně – to, co dáme, si nespočetněnásobně vybereme a doplatí na to obyčejný člověk u nás doma. EU je ve své podstatě projekt loterie, která vydělává, která reálně nikoho z lásky neobdarovává. 


„Proč věřící tuhle víru milují?“ 


Hm, proč si věřící kupují losy a proč sázejí? Věřit bláhovým nesmyslům o budoucím blahobytu je pohodlnější a snadnější, než se každý den namáhat o to vyjít se svými bližními. Práce na každém vztahu je velmi namáhavá a výhra v loterii poskytuje drogu v podobě představy úniku od nejprve milovaného a pak nenáviděného partnera. Není to nic osobního, všechno se přejí a nezralým bytostem jde spíše o nové zážitky a o to, aby byly „lepší“, než ty předchozí. Nezralým bytostem uniká, že všude je, jak se říká, „chléb o dvou kůrkách“ – v tom smyslu, že všude je příjemně a to příjemné se všude obrátí v nepříjemné. S touto pravdou se nedá nic dělat. Také luxus, na který si bytost zvykne, se stane obyčejným a bytost hladoví po luxusu ještě větším a hlad nebere konce. Je to psychóza, a bytosti, které v ní jedou, neznají klidu, a kdo nezná klidu, ten nezná míru, ten nezná mír, má v sobě válku a mnoho takových bytostí znamená války ve světě. 


Takoví věřící raději své bližní na oltář této lži o své vlastní lenosti na práci ve vztahu se svými bližními obětují jen proto, aby si mohli ospravedlnit svou vlastní pohodlnost. Říkám tomu žumpa, protože právě neochotou k LÁSCE smrdí, a tedy jde o lež. Když na to věřícím v té či oné situaci poukážete, čertí se, protože mají dojem, že jim saháte na jejich práva a svobody. Ano, přijdou si najednou nesvobodní, protože jste se dotkli choulostivé pravdy o jejich zoufalé existenci. Zoufalé existenci – ne proto, že by snad nebyli LÁSKY hodni, ale protože sami sobě za LÁSKU a za PRAVDU o této LÁSCE k bližnímu svému nestojí natolik, aby se pro tyto kvality nadchli. A když poukazujete na jejich slabosti, ve kterých požitky před LÁSKOU ke svým bližním upřednostňují, připadá jim, že ohrožujete jejich svobodnou vůli, kterou přece reálně někdo, kdo požitky před LÁSKOU k bližnímu svému upřednostňuje, reálně nedisponuje. A kdo v tom sám sebe klame, nemá jinou možnost, než že je zákonitě klamán. To je KARMA, a ne svobodná vůle. 


„Je z toho východisko?“ 


Ze všeho je východisko, ale bez toho, kdo by si ho vážně přál nalézt, se žádné nekoná a nikdy ani konat nebude. Je třeba si přiznat neschopnost spolupráce v kolektivu ve smyslu národní sounáležitosti. Je třeba si přiznat, že každý, věřící v osobní prospěchářský životní styl, je vlastně slaboch, který vyznává hromadění svých zisků, které právě znamená sebeklam v podobě slabosti ve smyslu upřednostňování osobního požitkářství před LÁSKOU ke svým bližním. No a slaboši nemají jinou možnost, než že se musí klanět zlatému teleti. Slabost je ale i touha po tom být bohatým, abych mohl na své bližní zapůsobit – nejlépe tak, aby na mě Žárlili a mi Záviděli a mě proto Nenáviděli. Ano, šílenství… Znám případy, kdy si bytosti kupují movité i nemovité majetky jen proto, aby naštvali souseda. Tak co to je? Kde to jsme? To má být kultura? Aha… 


Sebeklamem takto šílených bytostí tedy je, že své bližní reálně nemilují a trestem jim je, že tak jako oni klamou své bližní, jsou i oni klamáni, protože přece jenom blázen pracuje proto, aby se mohl před ostatními honosit, a tedy pracuje pro ně a v závislosti na nich, ne ze své vlastní svobodné vůle. A takového blázna, který si takto lže, ani nenapadne, že vy mu třeba ani nezávidíte, to jeho bláznovství jen pozorujete a říkáte si: „Tak takhle jsem kdysi žil, než jsem porozuměl tomu, že není všechno zlato, co se třpytí.“ Jinými slovy, kdo v uvedeném lže sám sobě, ten v tomto svém mentálním nastavení v podstatě prosí o to, aby byl tím samým způsobem klamán. A takhle se bytosti před sebou předvádějí a předhánějí, a to šílenství nebere konce. Toto nastavení je KARMA bytostí, které nemají ve smyslu Svaté Služby Třem Klenotům nashromážděné dostatečné množství osobních Zásluh Dobra.


„Říkáte, že to šílenství nebere konce. Copak to šílenství nikdy neskončí?“ 


Musí se naplnit míra utrpení bytostí, které vlastnímu sebeklamu ve smyslu upřednostňování klanění se zlatému teleti před LÁSKOU ke svým bližním a PRAVDOU o této LÁSCE věří. Musí jim být ze způsobu vedení svého života natolik špatně a zle, aby je to přimělo ze své kocoviny vystřízlivět. Je třeba vědět, že vyznavači zlatého telete tohle své pinožení a sebetrýznění milují a milují i to, že se za to, co páchají sami na sobě, mstí bytostem ostatním, jako by to byla jejich vina.


A bytosti, které za to odpovědnost přebírají, i když by neměly, zase milují to, že jim takhle zle někdo křivdí. No a tak ti první lžou o tom, že to všechno co dělají, je vlastně oběť, kterou dělají hlavně pro ně, přitom ale kdyby ten někdo, komu takhle lžou zemřel, oni by ve svém nastavení prostě pokračovaly s kýmkoliv, kdo by se právě namanul. O tom samozřejmě ti druzí vědí, ale zase, kde by se měli tak dobře, když ne tady, tak proč nějaké to nedůstojné divadýlko sem tam nestrpět. 


Téhle šaškárně se věřící musí tak jako děti ve školce bezmocně a tedy nesvobodně věnovat, než objeví kouzlo vztahů založených na ČISTOTĚ v jednání ve smyslu „jak přeju sobě, i svým bližním přeji“, protože kde není Závist a Žárlivost, tam není Chamtivost a Nenávist, tam není ani Násilí. Ano, tak prosté to je. Této obyčejnosti se ale věřící bojí, protože čím by byl jejich svět bez násilí? Vědí také, že takových bytostí není moc a oni upřednostňují raději lež o kvantitě před kvalitou, což právě souvisí s tím obluzováním sebe v podobě požitků. A pak tu máte mraky produktů, které v podstatě ani nejsou pro lidskou bytost vhodné, protože kde je hloupost, je i poptávka a je i nabídka. Ti, co věří takovým lžím, si neuvědomují, že pokud se v přístupu ke svému životu radikálně nezmění, ten mechanismus nakonec zlikviduje je samotné, protože kdo před PRAVDOU o LÁSCE ke svým bližním své oko přimhouří, nad tím bude přimhouřeno – to je KARMA. 


„Je mi z toho těžko. Vnímám obrovskou odpovědnost za sebe i své blízké.“ 


To značí správné porozumění.

I když je to náročné na přijetí, uvědomovat si v uvedeném slova smyslu vlastní osobní odpovědnost je přece inteligentnější, než dětinská hra na falešné naděje, protože dokonce i ti, kteří to myslí s lidmi ve svém národě třeba i dobře si neuvědomují, že už z PRINCIPU není možné, aby svou participací na projektu EU reálně uspěli, protože – a to PODTRHUJI – ve skutečnosti nejde o to, co se v projektu EU odehrává, ale o to, aby byla udržována a živena myšlenka nezbytnosti tohoto projektu, čímž je dosaženo pozornosti věřících – a sekta je z této vaší pozornosti živena. 


Jinými slovy, ve své podstatě je úplně jedno, za jakým účelem jaké shromáždění vznikne, cílem je co největší možné shromáždění JAKÝMKOLIV způsobem zajistit, JAKÝMKOLIV způsobem je udržovat při životě, shromážděné v něm JAKÝMKOLIV způsobem udržovat rozhádané, a na tom bez vynakládání vlastního úsilí NEUSTÁLE profitovat. Vzpomeňte na slova Našeho Milosrdného Pána Ježíše Krista: „Když se lid hádá, Říman vydělává.“ Lid je ten, kdo je schopen pracovat anebo vytvářet nějakou hodnotu. Říman je advokát, který nehájí lidská práva a je advokátem jen pro zisk.

To samé lékař atd. Přečtěte si knihu Transurfing od autora Vadima Zelanda, anebo ji spíš do konce svého života dokola opakovaně studujte. Parazit, ať se honosí jakýmkoliv titulem, tohle považuje za vrchol své inteligence, dál se ve svém evolučním vývoji zatím nedostal. To není urážka, já sám jsem byl parazitem a parazit je závislý, a ne nezávislý, nemá být tedy na co pyšný.


„Takže my věříme tomu, že potřebujeme někoho, kdo reálně nemá co nabídnout, protože má, co se jeho vlastního evolučního vývoje týká, sám dělat co se sebou?!“ 


Bing ho! Ale parazit proto není zlý. Je to učitel. Ne ale protože by věděl víc než vy, a proto byl vám nadřazený, je to protože vy se díky studiu jeho charakteru učíte, jak organismus svého životního prostředí odparazitovávat, čímž se sám parazit chtě nechtě musí učit, jak být inteligentnější. Na parazita se dívejte třeba jako na břečťan, který se po kmeni třešně pne za sluncem, tedy za světlem. Břečťan se ke slunci bez opory kmene třešně nedostane. Tak je to u flóry. A s EU je to zrovna tak. Pár břečťanů přesvědčilo celé třešňové sady třešní o tom, že bez břečťanů žít nedokáží, že je potřebují k tomu, aby se dostali na světlo.

U bytostí je sluncem jejich pozornost, na které bytosti, které zatím nedokáží být k sobě samým ohleduplné, přímo závisejí. Proč? Protože co nedokáží dát samy sobě, po tom hladoví a čím větší neschopnost sebelásky, tím větší hlad po pozornosti vnější. 


Parazit je zaujat vnějším světem natolik, že mu uniká, že poskytovat pozornost sobě samému je mnohem méně namáhavé a proto také inteligentnější, než podstupovat všechno to pachtění a lopocení se s tíhou světa. Parazit se nepozastavuje nad tím, že veškeré pokusy uspokojit svůj hlad selhávají – bez ohledu na to, čeho se mu podařilo dosáhnout. Proč? Ať dosáhl čehokoliv, jeho hlad uspokojit nelze, klid nenachází, mír nenachází. V tom je ta Lehkost bytostí Laskavějších – anebo její opak. Tedy vůbec nejde o výhru, ve smyslu co největšího zneužití situace nad svými bližními – tedy aktivita, která reálné štěstí nepřináší –, ale o dosažení vlastního subjektivního stavu na nikom vnějším štěstí nezávislém. No a začít se státní suverenitou, vlastní potravinovou soběstačností a vlastním vzdělávacím systémem je dobrý začátek. Nebo nám má vzdělání podsouvat parazit, když už známe jeho omezenou motivaci? On nic jiného než stříhat vlnu a lhát, že ti vlastně vlnu dává, neumí a kdo to vidět odmítá, bude prostě vlnu poskytovat, stejně jako bude platit daň v podobě své pozornosti, jen protože je v sektě a své víře věří.



Odpovídá:

Lumír Láska 💜 Buddha Maitreya

Duchovní Autorita, český prezidentský kandidát 2023,

Mediátor Světového Míru, Rezoluce Charty 2024


Za bytosti tohoto světa se dotazovala:

Biyanka Dharma, Sangha Srdce Dharmy



 



23. 7. 2022 Rozhovor s Lumírem Láskou -⁠⁠⁠ kandidátem na prezidenta České republiky 2023

PRAVDA VÍTĚZÍ!


Rozhovor_s_Lumirem_Laskou_kandidatem_na_prezidenta_cr-3
.pdf
Stáhnout PDF • 969KB

Dne 01.07.2023 zaslala kancelář kandidáta na prezidenta České republiky, Lumíra Lásky, Buddhy Maitreyi dopis kanceláři pana prezidenta Ruské federace, Vladimira Vladimiroviče Putina: 


6.12.2023 - Buddha u příležitosti Svátku Svatého Mikuláše

potvrdil intronizaci Krista na Slovensku 


27.11.2023 - Otevřený dopis panu prezidentovi Pavlovi:


30.11.2023 - Reakce na Otevřený dopis panu prezidentovi Pavlovi:


VOLNÁ ENERGIE 💎


Díky aktuálně Dostupnému a Srozumitelnému Poznání Buddhů bytosti již NEMUSÍ

podstupovat muka a utrpení způsobené odloučením a válkou 💜🌍🕊



Sjednocení Buddhovského a Kristovského náhledu:


1.4.2024 NÁSTROJ CELOSVĚTOVÉ ROVNOVÁHY


Nástroj celosvětové rovnováhy
.pdf
Stáhnout PDF • 7.58MB


Další pro život zásadní odkazy:



Šťastný Zlatý Věk ✨


Náš Milosrdný Pán Ježíš Kristus:


Vznešený Buddha Šákjamuni zvaný GAUTAMA:


24 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Stav Buddha

Comentários


NADCHÁZEJÍCÍ UDÁLOSTI

V této chvíli nejsou žádné plánované události

ZÁSADNÍ ČLÁNKY

Srdce na hrad
2023-04-17_14-46-09.png
357342997_961549725060714_4643269125543198858_n.jpg
357342997_961549725060714_4643269125543198858_n.jpg
Srdce Dharmy aneb Návod k Sobě
bottom of page