*Dána je sanskrtské slovo, které znamená dar, velkorysost nebo dobročinnost. Vychází z védské filosofie, na východě je tato praxe užívána na poli seberealizace po tisíciletí až dodnes. Přesahuje model běžného světského chápání služby a oceňování za službu. Model používaný na západě, založený na „má dáti-dal“, „nabídka-poptávka“, „prodejce-zákazník“ je čistě obchodní a podporuje nerovnost, zneužívání, dominanci, prostě rozděluje. Dána je dávání, přičemž dávání probíhá oboustranně, bytosti se ve vzájemné podpoře propojují. Průvodce dává sám sebe, obdaruje vás hloubkou svého vhledu a pomůže uvidět to, co na sobě ještě nevidíte a co vás dělá nesvobodnou bytostí. Vy ho nazpátek obdarujete formou peněžní, což je v dnešní době nejjednodušší forma pozornosti a vyjádření vděčnosti. Tyto finance jsou nadále použity pro šíření světla, a proto váš dar je zároveň podporou světla, tedy hmotným vyjádřením přání štěstí všem bytostem. Vy umožníte, aby to, co pomohlo vám, bylo možno zprostředkovat i dalším bytostem. V buddhistické tradici je proto dána vnímána jako jedna z „páramit“, neboli dokonalostí, protože rozvíjí nepřipoutanost, bezpodmínečnost a velkorysost, což je velké duchovní bohatství. Darováním tedy získáváme duchovní zásluhy, které umenšují utrpení. Dar, který překonává všechny ostatní dary, je, jak říká Buddha Gautama, Dharma-Dána, jde o nezištné dávání Poznání, které zbavuje utrpení. Praxi dávání tedy praktikuje jak průvodce, tak ten, který je provázený k poznání sebe sama. Avšak s tím rozdílem, že průvodce vidí skutečný rozměr toho, co dává, kdežto provázenému to dochází později, např. že mentální svoboda se nedá zaplatit. Průvodce Srdce Dharmy si nemůžete koupit, můžete ho ale za jeho práci obdarovat příspěvkem, který je stanovený předem. Sama částka je součástí práce. Nejen, že tak projevujete vděčnost průvodci, ale také tím ukazujete sam/a sobě, nakolik si sebe sama ceníte. Proto Indové říkají, že Dána je aktem lásky, aktem sebelásky.