top of page

SPŘÁTELENÉ STRÁNKY

NENECHTE SI UJÍT

KRISTUS je BUDDHA II. –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Na počátku bylo Slovo

Aktualizováno: 20. 9. 2023




"Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze něj a bez něj nepovstalo nic, co je." (Jan 1:1-3)


Tedy „na počátku“, což je ve své podstatě KDYKOLIV, vytvořím slovo. To je prvotní příčina, které se bytosti věnují od časů bez počátků NEUSTÁLE, a teď zase, a teď, a teď, a nyní opět…


Následné věnování pozornosti tomuto slovu jako něčemu reálně významnému znamená rozvíjení představy tvůrčího potenciálu, vytvořím například slovo „myš“ a představuji si, jak vypadá, čímž vytvořím Pojem, na který navážu představu „myši“. Souvisí ale ve skutečnosti tento pojem s karmickou souvislostí „myši“, uvědomuje si taková myš, že je myší, nebo je to spíš tak, že jsem se s ostatními bytostmi, se kterými se tvůrčím potenciálem zaměstnávám (KARMA) shodli na tom, že „toto je myš“, bez ohledu na bytost, která se aktuálně nachází v evolučním vývojovém stádiu dejme tomu „myši“?


Uvedené znamená vytvoření pojmu, v tomto případě „myš“ a ulpívání na něm (uchopování toho) jako na představě něčeho reálného.


Stejným způsobem bytosti tvoří pojmy „já, mé, vědomí, pociťování, rodina, přátelé, majetek“ a stejným způsobem na nich ulpívají (uchopují je) jako na něčem reálném (KARMA).


Tak díky prvotní příčině utvoření Pojmu následně vznikají představy „toto jsem já“, z této příčiny následek představy „složeného vědomí“, představy „já mám vědomí“, z této příčiny následek „já jsem pociťování“, nebo také „já mám pocity“, z této příčiny následek „mít rodinu, přátele, majetek“ znamená „existovat a žít“, z této příčiny následek „tato existence pro mne má smysl“.


Pokud však nevznikne představa „já cítím“, nevznikne ani představa „přestat cítit znamená smrt“, nebo „necítit znamená smrt“ a pokud nevznikne, nevznikne představa „cítit znamená život“. Pokud nevzniknou představy o „smrti a zrození“, je zde Prvotní Stav Buddhy, nebo také Počátek Všeho, nebo také Všeho Míra, Ne-smrtelnost a uvědomění si Života Věčného.


Tvoření uvedených představ, aniž by si tvůrce uvědomoval, že je jak tvůrcem, tak tím, kdo takto utvářenému význam uděluje, a že přirozeností takto utvářeného je, že utvářené opět zanikne (tvůrce tedy to, co tvoří již nyní reálně nemá a utvářené jako takové je proto bez zvláštního smyslu, je tedy povahy bez reálné pevné podstaty a jako takové tedy Prázdné) je proto označováno jako snění – proto Vznešený Buddha Šákjamuni zvaný GAUTAMA praví: „Mezi takzvanou realitou a snem není žádný rozdíl, protože povaha obou je totožná.“ A pokud zde tedy není „já“ a představa toho, co „toto já vlastní“, je zde Chudoba, která je uvědoměním si Prázdnoty, tj. Dosažení Buddhovství.


ZAPOMNĚNÍ na to, že to, co je utvářeno, je utvářeno námi samotnými (jakožto příčina „prvotního hříchu“) tedy vede k následnému neuvědomování si absurdity toho, že stvořitel se snaží a pokouší jako „ovoce ze stromu poznání“ a jako předmět poznání poznat to, co sám tvoří, zatímco si neuvědomuje vlastní neomezený potenciál stvořitele, který stvořené stvořil, čímž usíná a spí na tom, co utváří a neví o tom, kdy právě tato subjektivní nevědomost je prvotním hříchem, jelikož je absurdní, a proto šílené, a proto k smíchu, a proto jde o „kosmický vtip“, který si stvořitel NEUSTÁLE vymýšlí Sám na Sebe, protože Sám se Sebou hraje hru na to, že „chce poznat a porozumět tomu, čemu dal vzniknout On Sám“, přičemž mu jaksi uniká, že Vlastní Tvůrčí Neomezený Potenciál přesahuje rámec omezeně zkoumaného. Stejně tak absurdní je ve smyslu tohoto „neuvědomování si“ trpět sklony „učit se o něčem“ a trvat na vlastním neuvědomování si situace toho, že existuje pouze to, čemu dal vzniknout tvůrce a čemu následně svou pozornost věnuje. Za těchto okolností je rovněž tak absurdní trpět představou „nedostatku“, když Tvůrce může tvořit VŠE tak jako doposud NEUSTÁLE a NEOMEZENĚ – kdo spí, toto neví, a protože neví, kromě toho, že vše tvoří, tvoří s tím současně také představu utrpení ve smyslu tvoření stavu subjektivní krize právě v podobě představy „nedostatku“. Proto je sice nepatrný, za to ZÁSADNÍ mezi královstvím světským a Královstvím Nebeským.

Pokud tedy neutvořím slovo, není možné na něm ulpět jako na pojmu, například „toto je myš“, pokud neutvořím pojem, neutvořím dojem, a tedy zdání o představách, které tvořím, pokud neutvořím dojem, a tedy zdání o představách, které tvořím, není možné, abych tvořil dojmy, a tedy zdání o představách „já a mé“, a následně není možné na těchto dojmech jako na představách „já a mé“ ulpívat způsobem prohlašování, že „tyto představy jsou mnou“, nebo se mnou „nějak souvisejí“. Pokud nebudu nadále trvat na tom, že „tyto dojmy, zdání a představy jsou mnou“, nebo se mnou „nějak souvisejí“, neutvořím dojem, zdání, pojem a představu „vědomí“, pokud neutvořím dojem, zdání, pojem a představu „vědomí“, neutvořím dojmy, zdání, pojmy a představy „já cítím“, nebo „toto vědomí pociťuje, že je majitelem něčeho“.


Uvedené tedy znamená, že ono „na počátku bylo slovo a to slovo bylo od Boha“ je rovněž tak to, co je označováno jako Prvotní Stav Buddhy, kdy ono „utvoření slova“ se dá považovat za Prvotní Impulz vzniku světa, nebo také Velký Třesk, ze kterého dle jazyka Buddhy ve smyslu odvislého vznikání (jinak také příčina a následek) vznikají VŠECHNY ostatní následky, a tedy KARMA. To znamená, že to co říká náš Milosrdný Pán Ježíš Kristus je totožné s tím co říká Vznešený Buddha Šákjamuni zvaný GAUTAMA. To znamená, že náš Milosrdný Pán Ježíš Kristus je jedním z Bezpočtu dalších Buddhů.


Z uvedeného dále vyplývá, že hříchem není myšleno samotné „utváření ovoce“ ve shora uvedeném smyslu, hříchem je samotné ZAPOMNĚNÍ na to, že za VŠE to, co je námi utvářeno neseme odpovědnost my sami a pokud se nám to, co tvoříme nelíbí, nemusíme si z místa spánku a ZAPOMNĚNÍ stěžovat (doslova dělat si to těžké a žít s představou těžkého), namísto máme Svobodnou Možnost Volby to, co si už tvořit nepřejeme netvořit.


Pokud však podléháme onomu ZAPOMNĚNÍ, toto (jakožto příčina) vede k následkům neochoty převzít za to, co my sami utváříme odpovědnost. Pokud není možné převzít za utvářené odpovědnost (příčina), vyvstávají v bytosti představy o „roli oběti, která musí žít život“. Pokud v takové bytosti vyvstávají představy o „roli oběti, která musí žít život“, pro takovou bytost není možné, aby žila život jako Možnost, ne povinnost a pokud zde není té možnosti, aby bytost žila život jako Možnost, ne povinnost, pak není přirozeně možné, aby byla v životě Šťastná. Proto náš Milosrdný Pán Ježíš Kristus praví: „Kdybyste znali rozdíl mezi já chci a „oběť“, věděli byste VŠE.“ Náš Milosrdný Pán Ježíš Kristus tím mimo mnohého jiného také praví: „Pokud se vám váš život nelíbí, další inkarnaci neopakujte (viz. Konec Karmy aneb Život Věčný). Jinými slovy je sice nepatrný, za to ZÁSADNÍ rozdíl v životním postoji „musím žít život“ a „mohu žít život“, jelikož bytosti, které „žit život musí“ jej žijí v přístupu k sobě i bytostem ostatním způsobem agresivním, kdy v tomto nastavení a postoji za trpí sklony za své vlastní ZAPOMNĚNÍ a následné nepřevzetí odpovědnosti za ně obviňovat a týrat bytosti ostatní: „Když tedy na něho doráželi, aby jim odpověděl jakého trestu ta žena zaslouží, zvedl se a řekl: „Kdo z vás je bez hříchu, (vrz) hoď první na ní kamenem.“ Zatímco bytosti, které „život žijí jako možnost“ jsou Svobodomyslní a ze Života se Radují takovými sklony netrpí. Uvedenému je proto NEZBYTNÉ porozumět zejména proto, aby bytost mohla změnit ŽIVOTNÍ POSTOJ a sebe pozvednout na úroveň Štěstí.


Lumír Láska 💜 Buddha Maitreya




402 zobrazení1 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

1 Comment


Jiří Šťastný
Jiří Šťastný
Mar 20, 2023

Pravda Života 🌈🌟☀️❤️

Like

NADCHÁZEJÍCÍ UDÁLOSTI

Momentálně nemáte žádné události

ZÁSADNÍ ČLÁNKY

Srdce na hrad
2023-04-17_14-46-09.png
357342997_961549725060714_4643269125543198858_n.jpg
357342997_961549725060714_4643269125543198858_n.jpg
Srdce Dharmy aneb Návod k Sobě
bottom of page