top of page

SPŘÁTELENÉ STRÁNKY

NENECHTE SI UJÍT

Odpověď na článek "Tenzin Palmo o Lumíru Láskovi"

Aktualizováno: 21. 8. 2021

Sangha SRDCE DHARMY se tímto vyjadřuje k článku s názvem „Tenzin Palmo o Lumíru Láskovi“, který byl zveřejněn na https://www.buddhaweb.cz/tenzin-palmo-o-lumiru-laskovi/ panem Vítem Kuntošem, dne 14. 5. 2021. Námi zálohované znění, na které jsme reagovali, jsme umístili zde: www.srdce-dharmy.cz/tenzin-palmo-o-lumiru-laskovi/ Článek jsme zálohovali proto, aby v budoucnu nedocházelo ze strany tvůrců článku, případně dalších lidí, kteří s článkem operují, k jeho upravování. Máme totiž podezření, že k jeho upravování už v minulosti došlo. Domníváme se například, že v původní verzi článku byla pejorativně zmíněna prof. PhDr. Anna Hogenová, CSc, která napsala recenzi ke knize Lumíra Lásky MAITREYA BUDDHA SÚTRA aneb PRÁZDNOTA… MATKA DĚDICŮ NESMRTELNOSTI . Recenzi paní prof. Hogenové si můžete přečíst nebo poslechnout na tomto odkazu: www.srdce-dharmy.cz/maitreya-buddha-sutra. Podobně se domníváme, že byla vyjmuta pejorativní zmínka o “Allatra”.

K tomuto textu se vyjadřujeme jako celek, jako Sangha SRDCE DHARMY, společenství blahovolných přátel, kteří se ve vzájemné úctě podporují v uskutečnění stavu absolutního, nepřekonatelného osvícení. Sangha SRDCE DHARMY je jedním tělem s jedním srdcem, jehož těžiště leží v jádru učení všech Buddhů, a přestože hovoříme každý sám za sebe, každý svým vlastním osobitým způsobem, v tomto textu hovoříme jedním hlasem. Ne proto, že bychom chtěli obhajovat nebo zachraňovat před někým sami sebe, Lumíra Lásku nebo další bytosti nebo společenství, které máme v úctě, ale jednoduše proto, abychom narovnali, co bylo pokřivené, abychom uvolnili tenzi, abychom nabídli hlubší pohled. Domníváme se, že naše komunikace může na první pohled vyznít jako nesmyslná nábožensko-politická přenice a proto uvádíme, že jsme původně vůbec neměli v úmyslu na toto reagovat. Na popud nám spřátelených bytostí, které byly jednáním ze strany Ctihodné Tenzin Palmo rozčarovány, jsme to však nakonec přehodnotili. Především na základě toho, že nás opakovaně vyzývaly, abychom si naše dobré jméno nenechali poškozovat, protože je to v zájmu všech ostatních bytostí, kterým můžeme Učení Buddhy zprostředkovat. Následující text, který vznikal postupně jako reakce na výše zmíněný článek, je odpovědí na to, jak se nám dle způsobu, jakým je článek psán, jeví autor či autoři a co je, jak se domníváme, skutečnou motivací, která leží za slovy a písmeny v textu uvedenými. K nadpisu článku, konkrétně k „Lumír Láska je samozvaný buddha, který vytvořil skupinu Srdce dharmy.“ uvádíme: Že Lumír Láska je skutečně Buddhou samozvaným. Vyjádřili jsme se k tomu již v reakci na článek s názvem „POZOR NA SEKTY“, který byl zveřejněný na https://www.buddhaweb.cz/pozor-na-sekty/ panem Vítem Kuntošem, dne 6. 4. 2021. Námi zálohované znění, na které jsme reagovali, jsme umístili sem: www.srdce-dharmy.cz/pozor-na-sekty/ Reakci na tento článek ze strany Sanghy SRDCE DHARMY pak naleznete zde: https://www.srdce-dharmy.cz/post/odpoved-na-clanek-pozor-na-sekty K nadpisu článku, konkrétně k „Upozornili jsme na něj ve článku Pozor na sekty. Ctihodná Tenzin Palmo, mniška v nepálském klášteře Kopan, sepsala následující příspěvek o tom, jaké kvality má skutečný buddha, a co říkají na projevy Lumíra Lásky tradiční učení, která sahají až ke slovům samotného Buddhy Šákjamuniho.“ uvádíme: Že o kvalitách skutečného Buddhy vypovídá především míra jeho uskutečněného vhledu do povahy reality. Vše ostatní jsou pouhé představy o tom, jak by měl nebo mohl Buddha vypadat. K označení „tradiční učení“ dodáváme, že toto označení zase vypovídá pouze o tom, že toto učení někdo někdy založil, přičemž nevypovídá nic o tom, že by nějaké tradiční učení mělo mít větší váhu, než jakékoli učení jiné. Nevypovídá taktéž nic o tom, že časově déle trvající existence nějakého učení je něčím, s čím se dá argumentačně operovat jako s něčím autoritativně relevantnějším a privilegovanějším oproti tradici, která má ze světského pohledu kratší dobu existence. K tomu dále dodáváme, že takové výstupy nejsou v souladu s Učením Buddhy (tj. Dharma) jako takovým, které je prosté představy „čas“ a tedy všeho, co by mohlo být na takovou představu karmicky navázáno. Výjimku pak přirozeně tvoří strastí zatížený pohled, který proto není možné brát jako relevantní. Dále upozorňujeme na skutečnost, že Vznešený Buddha Šákjamuni zvaný GAUTAMA sám konstatuje, že „jeho učení“ zanikne. V souladu s tím uvádíme, že každé založení jakékoliv tradice má svůj počátek i konec, dále v návaznosti na to uvádíme, že Lumír Láska je aktuálním zakladatelem tradice neinstitucionalizované formy Přímého Předání Učení Buddhy s názvem Sangha SRDCE DHARMY. Ještě k nadpisu článku, konkrétně k tradiční učení, která sahají až ke slovům samotného Buddhy Šákjamuniho“ uvádíme: Že se domníváme, že jde o tvrzení zavádějící, protože po dobu přibližně 500 let po odchodu Vznešeného Buddhy Šákjamuniho zvaného GAUTAMA do Nirvány se Jeho Učení (tj. Dharma) šířila výhradně prostřednictvím ústního předávání. Domníváme se, že ze strany autora, nebo autorů nadpisu tohoto článku, jde o záměr podpořit „váhu“ sdělení paní Markéty Bartošové na úkor Lumíra Lásky a Sanghy SRDCE DHARMY v tom smyslu, že sdělení a tvrzení paní Markéty Bartošové jsou relevantnější, jelikož paní Markéta Bartošová pochází z tradice, která sahá až ke slovům samotného Buddhy Šákjamuniho“. Pokud se nemýlíme, jde tak o hrubou manipulaci sledující záměr učinit si z Učení Buddhy svůj vlastní, soukromý monopol. Dále se domníváme, že takové jednání není morálně čisté a jako takové není v souladu s Učením Buddhy, jelikož na to, jakým subjektivním způsobem si kdo Učení Buddhy vykládá, má každý své vlastní, výhradní a nezpochybnitelné právo – nejen ty tradice, které mají záměr si z Učení Buddhy učinit svůj vlastní, soukromý monopol. Stejně tak Učení Buddhy v jakékoliv formě, má být dostupné k posouzení komukoliv, a pokud někomu jakákoliv forma vyhovuje, má mít právo ji sledovat, následovat, vyznávat, a pokud ne, má taktéž mít právo ji nesledovat. Vše ostatní mimo to jsou nadstavby sledující nikoli Učení Buddhy, ale utrpení, které jsou proto s Učením Buddhy v rozporu. K nadpisu článku, konkrétně k „Děkujeme moc Tenzin za následující podrobný a hodnotný komentář a doufáme, že pomůže všem, kdo mají zájem o autentický buddhismus“ uvádíme: Že se domníváme, že různí autoři všemožných článků se pouze mezi sebou tzv. „poplácávají po ramenou“ a utvrzují se v tom, na čem se spolu dohodli jako na tom, co je z jejich pohledu „autentické“, a co není, přičemž to, že se na tom takto dohodli, ve skutečnosti nijak nevypovídá o tom, co autentické je, a co nikoliv. Autenticita není určována společenskou dohodou. Pokud se nemýlíme, pak toto jednání autentické není. Jestliže se nemýlíme, tak pokud někdo používá označení „hodnotné“ se záměrem někomu uškodit ze svých soukromých, nečestných a nedůstojných důvodů, pak konstatujeme, že nejedná v souladu s Učením Buddhy (tj. Dharma). Sám Vznešený Buddha Šákjamuni zvaný GAUTAMA označuje vše, co nesouvisí s předáním Dharmy v zájmu všech ostatních bytostí, za řeč nadbytečnou, protože tak jde o vytváření strastiplné karmické souvislosti. Co se týká Učení Buddhy (tj. Dharma) jako takového, toto postrádá jakoukoliv „hodnotovou“ představu, jako je například „míra“ nebo „hloubka“. Užití takovýchto označení je přípustné pouze za výjimečného předpokladu, kdy bytosti hovoří o míře nebo hloubce uskutečněného vhledu do povahy reality, kterou lze odvozovat pouze od míry utrpení, které si je bytost ochotna přiznat. K vyjádření paní Markéty Bartošové „Pokud jste četli Švandrlíkovu knihu Černí baroni, možná si vybavíte, jak si skupinka pétépáků vystavuje falešné opušťáky s podpisy neexistujících důstojníků a sází se, kdo si troufne na vyšší šarži. Bank shrábnul Kefalín, protože zamířil nejvýš. Na jeho dokumentu se zaskvělo jméno JUDr. Alexeje Čepičky, tehdejšího ministra obrany. Vsadil na to, že by si nikdo netroufl to ověřovat. Na tuto epizodu jsem si vzpomněla v souvislosti s jistým pánem, který si nechává říkat Lumír Láska a který také míří vysoko: není prý jen tak ledajaký rinpočhe nebo svámí, kterých se nám v české kotlině údajně také pár vyskytlo, ale rovnou Buddha Maitréja, jak sám o sobě tvrdí. Troufneme si to ověřit? A máme vůbec jak? Můžeme rozpoznat buddhu, když se sami za osvícené bytosti nepovažujeme?“ uvádíme: Že se domníváme, že mnišku působící v klášteře v postavení, ve kterém se nechává oslovovat „Ctihodná“, vnímáme nejistě, jelikož se domníváme, že pokud by nebrala Lumíra Lásku tak vážně, nechal by ji naprosto chladnou a neměla by zapotřebí vyvíjet takovou námahu na to, aby ho jakkoliv – jak to na nás působí – zesměšňovala a ponižovala se záměrem jej zdiskreditovat. Domníváme se, že pokud by se Markéta Bartošová namísto posudků skutečně zajímala o Lumíra Lásku a jeho učení, rozptýlila by vnitřní neklid, který se v důsledku jeví jako žárlivost a závist. Rozumíme, že tato příčina dala vznik motivací Markéty Bartošové a jednostrannému neporozumění, se kterým však nesouhlasíme. Domníváme se také, že paní Markéta Bartošová si neuvědomuje, že kromě lidí, kteří ze svých soukromých důvodů proti Lumíru Láskovi a Sanze SRDCE DHARMY agitují, zde koexistují také reální slušní lidé, kteří Lumíra Lásku a Sanghu SRDCE DHARMY vnímají jako přínos do svých životů. To jsou lidé, kteří za odkazem Lumíra Lásky stojí; lidé, kteří do dnešního dne paní Markétu Bartošovou třeba ani neznali; lidé, kterým do dnešního dne paní Markéta Bartošová nijak neprospěla; lidé, kteří se svou vlastní zkušeností, kterou s Lumírem Láskou mají, paní Markétu Bartošovou nyní nezaujatě sledují.

Domníváme se, že projev paní Markéty Bartošové souvisí s její vlastní karmickou zátěží a nezpracovanou bolestí, tj. s traumatem. Taková bytost se v okamžiku, kdy se nachází v situaci, která jí připomíná ohrožení, jenž prožila v minulosti, nedokáže ovládnout a nemůže ani jinak, než projev své neočištěné karmické stopy opakovat po způsobu „přijetí bolesti“, nebo naopak „jejího předání“. Domníváme se proto, že paní Markétu Bartošovou přítomnost Lumíra Lásky a Sanghy SRDCE DHARMY bolí z důvodů, které souvisí s její vlastní, subjektivní nezpracovanou bolestí. Domníváme se, že bytost, která se doposud se svou karmickou zátěží nevypořádala, je pak přirozeně z pohledu duchovního morálně slabá, protože se při své vlastní, subjektivní představě ohrožení nedokáže ovládat, následkem čehož reaguje na podněty karmického otisku mechanicky, tedy „přijetím bolesti“ od bytosti, kterou taková bytost považuje za „mocnější“ – nebo naopak „jejího předání“ takové bytosti, kterou taková bytost považuje za „slabší“, popřípadě, kterou si přeje jako „slabší“ bytost si podmanit. Domníváme se, že takové subjektivní rozpoložení s Lumírem Láskou a Sanghou SRDCE DHARMY ve skutečnosti nijak nesouvisí. Domníváme se, že takové jednání pod vlivem takovéto karmické zátěže je záležitostí naprosto nevědomou a instinktivní, ve skutečnosti proto ani není namířeno proti někomu konkrétnímu a tudíž není ani nijak osobní – tedy pro toho, kdo je ochoten rozvíjet soucit a porozumění k bolesti bytostí. Avšak pro toho, kdo k tomu ochoten není, takové jednání osobní je. Domníváme se, že údajný žák paní Markéty Bartošové oslovil s dotazem Lumíra Lásku, a protože odpověď se mu nelíbila, začal se projevovat agresivně ve smyslu „pokud Lumíre neodpovídáš tak, jak se to líbí mně, pak se nechováš jako skutečný učitel“. Domníváme se, že údajný žák paní Markéty Bartošové se na ni obrátil, aby ho paní Markéta Bartošová před Lumírem Láskou „zachránila“. Domníváme se, že aniž by paní Markéta Bartošová nejprve Lumíra Lásku kontaktovala a sama si u něj situaci ověřila, tomuto porozuměla jako svému vlastnímu stavu ohrožení – v tom smyslu, že Lumír Láska svévolně ohrožuje její duchovní rodinu. Dále se domníváme, že je sama Markéta Bartošová frustrovaná z přání mít duchovní rodinu a žáky, kteří ji budou následovat. Jednoduchým ukazatelem je skutečnost, že své následovníky zachraňuje před “falešným učením” a neponechává jim prohlubování kvality rozpoznávání, které je třeba rozvíjet pro své vlastní morální očištění. Zdá se, že paní Markéta Bartošová dosud nemá svoji karmickou zátěž očištěnou a zpracovanou, a zřejmě proto jednala pod tíhou shora uvedené karmické zátěže stylem „nejlepší obrana je útok“. To znamená instinktivně, tedy dle karmické souvislosti, které sama nejspíš podléhá, tj. způsobem „zesměšnit, zdiskreditovat a ponížit“. Dále se domníváme, že ve skutečnosti se Markéta Bartošová sama staví do role autority, která svou nezpracovanou frustrací zapříčiňuje manipulaci subjektivní zkušenosti každé bytosti, která se nachází v její přítomnosti. Konstatujeme, že nevíme, jaký má paní Markéta Bartošová se svými žáky vztah a zda tito mají dovoleno studovat také jinde než u ní. Domníváme se, že pokud je paní Markéta se svými žáky domluvena na tom, že to dovoleno nemají, měla by si to s nimi vyjasnit, aby už k takovým situacím v podobě podobných nedorozumění nedocházelo a aby už tak nemusela čelit představě ohrožení ze strany Lumíra Lásky a Sanghy SRDCE DHARMY, kteří s tím vším nijak nesouvisí. Ze své vlastní zkušenosti víme, že obrovskou duchovní překážkou učitelů je touha po tom aby učili a aby měli své žáky. Domníváme se, že paní Markéta Bartošová této duchovní překážce (která je ve skutečnosti nezpracovanou touhou po rodině) podléhá a pokud je to tak, je pro takového učitele naprosto přirozené, že se bude agresivně projevovat proti komukoliv, kdo mu bude narušovat tuto jeho představu. Toto utrpení je pak zcela subjektivní a ve skutečnosti nesouvisí s žádnými ostatními učiteli, kteří takovémuto utrpení nepodléhají. Dodáváme, že když už nic jiného, měl by každý učitel znát Sokratovu „metodu tří sít“ a osvojit si ji. Domníváme se, že není důstojné mnišky působící v klášteře v postavení, ve kterém se nechává oslovovat „Ctihodná“, aby se snižovala k tomu, volit si tak nešťastné způsoby. Domníváme se, že namísto toho, aby paní Markéta Bartošová svému žákovi předala duchovní ponaučení, aby umenšila jeho utrpení, ho spíše v jeho utrpení svým vlastním příkladem podpořila (což by samozřejmě nebylo možné, pokud by sama utrpení nepodléhala). Naštěstí pro nás i pro paní Markétu Bartošovou existuje přesně na toto utrpení odpověď a řešení v podobě Sútry, kterou pro nás Lumír Láska napsal (MAITREYA BUDDHA SÚTRA aneb PRÁZDNOTA… MATKA DĚDICŮ NESMRTELNOSTI – www.srdce-dharmy.cz/maitreya-buddha-sutra), a která je označována za „bibli míru“ – právě proto, že Lumír Láska v ní podrobně rozebírá dualitu a srozumitelně vysvětluje, že každý, kdo podléhá duálnímu pohledu na svět, podléhá svému vnitřnímu konfliktu, který si promítá do ostatních. Naštěstí pro všechny bytosti bez rozdílu Lumír Láska, díky svému nezměrnému soucitu, osvětluje, jak se z duálního náhledu na svět vymanit a proč taková bytost, která tomuto náhledu podléhá, čelí svému vnitřnímu konfliktu (tj. sklonu k soutěži či válce), prostřednictvím kterého se následně projevuje navenek. K uvedenému dále uvádíme, že z vlastních zdrojů víme, že paní Markéta Bartošová je buddhistkou od roku 2009 (tj. 12 let) a mimo jiné obdržela mnišské sliby od dalajlámy. Protože se domníváme, že se paní Markéta Bartošová postavila do pozice duchovní autority s privilegii vydávat prohlášení, která duchovní skupina podle ní relevantní je, a která relevantní není, konstatujeme, že existuje mnoho různých historek také o dalajlámovi a o tom, kým je, a kým není, či kým by mohl být a zda je tím, kým je dobrovolně, či nedobrovolně. Lumír Láska ani Sangha SRDCE DHARMY se k tomu nijak nevyjadřují a ani to nijak nekomentují. Rovněž tak to zde neuvádíme proto, abychom paní Markétu Bartošovou nebo dalajlámu očerňovali. V této souvislosti to uvádíme výhradně proto, abychom poukázali na fakt, že paní Markéta Bartošová je sama v postavení, ve kterém by měla sama nejlépe rozumět tomu, jaké to je, když někdo začne šířit všemožné historky a legendy, aniž by se ve skutečnosti nejprve zajímal o to, co na to říká ten, o kom se ony historky a legendy šíří. Pokud se tedy v budoucnu s něčím takovým paní Markéta Bartošová setká, bude už vědět, že se jí děje přesně to, co bytostem ostatním ona sama působí. S ohledem na výše uvedené se rovněž domníváme, že paní Markéta Bartošová (popřípadě tradice, které tato paní reprezentuje) rozhodně není v celosvětově relevantním postavení jednotné autority, která hovoří za celou buddhistickou obec a jejím jménem – ve smyslu „co je, anebo není hodné následování“. K uvedenému ještě dodáváme, že se domníváme, že paní Markéta Bartošová na Lumíra Lásku a Sanghu SRDCE DHARMY zaútočila také proto, že Lumír Láska si dovolil vyjádřit se k dalajlámovi dne 25. 3. 2021 v souvislosti s cxvxd-19 (naleznete zde: https://www.srdce-dharmy.cz/post/dalai-lama-zaslouzeny-odpocinek-duchovniho-vudce). Taktéž se domníváme, že paní Markéta Bartošová zpochybňuje nejen Lumíra Lásku, ale i další bytosti, které se v české kotlině vyskytly například v roli rinpočhe nebo svámí. K tomu dodáváme, že my sami si neděláme nároky na to, abychom jakkoli zasahovali do záměrů jakýchkoli bytostí dobré vůle, které se na základě toho, že všem bytostem přejí štěstí, rozhodly pracovat ve smyslu duchovního pozvednutí bytostí v zájmu celku. Zde bychom chtěli vzpomenout, že s takovými bytostmi rádi navážeme spolupráci. Pokud jste tedy jednou z nich, nebo s nimi Vy sami spolupracujete a máte o spolupráci s námi zájem, kontaktujte nás na www.srdce-dharmy.cz/kontakt, rádi Vás seznámíme s naší vizí Vzájemná Úcta. K uvedenému dále sdělujeme, že ze strany žádného rinpočheho nebo svámího vyskytujícího se v české kotlině jsme směrem k nám dosud jakékoli útoky nezaznamenali. Konkrétně pak k vyjádření Markéty Bartošové „v souvislosti s jistým pánem, který si nechává říkat Lumír Láska“ uvádíme: Že Lumír Láska je oficiálním nositelem jména Lumír a příjmení Láska. Domníváme se, že je to paní Markéta Bartošová, která si nechá říkat „Ctihodná Tenzin Palmo“ a nepředpokládáme přitom, že je oficiálním nositelem tohoto jména. Avšak nehledě na to, zda má toto jméno uvedeno v oficiálním úředním dokumentu, či ne, my rozhodně nemáme nic proti tomu, aby se takto nechávala oslovovat. Domníváme se pouze, že mluvit z místa někoho, kdo si nechává říkat „Ctihodná Tenzin Palmo“ o tom, že se Lumír Láska nechal přejmenovat právě takto, jako o nějakém „objevu“ (který ve skutečnosti žádným objevem není), je tedy opět jen pokusem „zesměšnit a ponížit“, a působí jako projev nadřazenosti postrádající smysl k sebereflexi, který je, jak se domníváme, patrný u bytostí, které podléhají syndromu méněcennosti, což opět souvisí se shora uvedenou karmickou zátěží, tedy se subjektivním utrpení takové bytosti, která mu podléhá. Konkrétně pak k vyjádření Markéty Bartošové „Můžeme rozpoznat buddhu, když se sami za osvícené bytosti nepovažujeme?“ uvádíme, že paní Markéta Bartošová v našich očích osvícená je a že si to pouze neuvědomuje. Domníváme se také, že to takto paní Markétě Bartošové vyhovuje, proto aby za své jednání nemusela nést odpovědnost, což jí ale, jak se domníváme, její jednání odpovědnosti nezbavuje. K historce z filmu Černí baroni zmiňované ze strany paní Markéty Bartošové v souvislosti s Lumírem Láskou a jak se také domníváme se Sanghou SRDCE DHARMY, pak uvádíme, že paní Markéta Bartošová na nás působí dojmem nadřazenosti – v tom smyslu, že „jedině ona a její tradice jsou ti privilegovaní“ nejen v tom, že určují, kdo a jak si podle nich může nechávat říkat, ale také v tom, že jsou to oni, kdo vystavují ty „skutečně platné opušťáky“. Domníváme se, že každý, komu nedochází, že paní Markéta Bartošová je v tomto smyslu privilegovaná, tomu se paní Markéta Bartošová směje – jako někomu, kdo tomuto zatím ještě neporozuměl. Nemůžeme se ubránit přirovnání, ve kterém člověk komunikuje s Kristem přímo a nějaká tradice na něm vymáhá odpustky nebo povolení, což je opět v přímém rozporu se zprostředkováním jakéhokoli duchovního učení neinstitucionalizovaným způsobem. K tomu dále uvádíme, že jak Lumíra Lásku, tak nás, členy Sanghy SRDCE DHARMY, těší sdílení se všemi bytostmi, které již s nanebevzatými Mistry komunikují přímo. A jak Lumír Láska, tak Sangha SRDCE DHARMY to všem bytostem bez rozdílu přejeme prostě proto, že jsme bytosti přející. Nedokážeme si představit, že by se Lumír Láska nebo kdokoli ze Sanghy SRDCE DHARMY – namísto toho, aby obyčejným způsobem sdílel své poznání – stavěl do čela nějaké organizace, která by vydávala duchovní povolenky. Skutečnost, že nás tak někdo může vnímat, může souviset s vnímáním sebe, takže to ve skutečnosti s Lumírem Láskou, ani Sanghou SRDCE DHARMY nijak nesouvisí. Konkrétně pak vyjádření Markéty Bartošové „Lumír Láska, který také míří vysoko: není prý jen tak ledajaký rinpočhe nebo svámí, kterých se nám v české kotlině údajně také pár vyskytlo, ale rovnou Buddha Maitréja“ uvádíme: Že zvláště pak „není prý jen tak ledajaký“ na nás působí dojmem, že sama paní Markéta Bartošová má namířeno (dle jejího vlastního pojetí) v hierarchickém duchovním žebříčku kamsi vysoko, a proto je z přítomnosti Lumíra Lásky – Buddhy Maitreyi poměrně nesvá. Lumír Láska ani kdokoli ze Sanghy SRDCE DHARMY takto neuvažujeme. Každou bytost považujeme za sobě rovnou a přirozeně u ní, tak jako u sebe, předpokládáme její plný duchovní potenciál. S ohledem na shora uvedenou karmickou zátěž (o které se domníváme, že jí paní Markéta Bartošová podléhá), to pak celé vnímáme jako projev rozčilené bytosti, která se zlobí, že svět nefunguje podle ní, podle „Ctihodné Tenzin Palmo“ nebo podle tradice, kterou se ona sama rozhodla svobodně vyznávat; tradice, ve které už „něčeho dosáhla“; tradice, ve které se jí už dostalo „nějakého vyznamenání“. Domníváme se, že je to nastavení spíše vojenské, nežli duchovní. Naštěstí pro nás, ale i pro paní Markétu Bartošovou existuje přesně na tato utrpení odpověď i řešení v podobě Sútry, kterou pro nás Lumír Láska napsal – MAITREYA BUDDHA SÚTRA aneb PRÁZDNOTA… MATKA DĚDICŮ NESMRTELNOSTI (www.srdce-dharmy.cz/maitreya-buddha-sutra), kde autor jasně a srozumitelně vysvětluje, že taková bytost, která podléhá sklonu k vnitřnímu konfliktu, zcela přirozeně podléhá ke sklonu toto své vnitřní nastavení projevovat také navenek.

Dále pak na nás projev paní Markéty Bartošové působí tak, že ona sama má zvláštní zalíbení v „dozoru nad českou kotlinou“, z místa své pozice a spolku či spolků, které zastupuje, což opět považujeme za prosazování dominantního postavení na poli duchovní realizace, které je ve skutečnosti v duchovním světě považován za projev nezralosti. K vyjádření Markéty Bartošové „Troufneme si to ověřit zda je Lumír Láska Buddha Maitréja? A máme vůbec jak? Můžeme rozpoznat buddhu, když se sami za osvícené bytosti nepovažujeme?“ uvádíme: Že paní Markéta Bartošová je v očích Lumíra Lásky již nyní plně realizovaným Buddhou, kdy skutečnost, že paní Markéta Bartošová samu sebe ještě nerozpoznala, s Lumírem Láskou nijak nesouvisí. Domníváme se, že paní Markéta Bartošová to, že ji Lumír Láska vidí již dokonalou, v budoucnu teprve ocení. Jednoduše proto, že hovoříme ze své vlastní zkušenosti. Dále pak formulace „troufneme si“ na nás působí dojmem o pokus vyvolat senzaci ve smyslu „troufneme si do boje“, což je formulací spíše bulvární. Proč by si ale někdo na něco takového musel troufat? Není to opět paní Markéta Bartošová, která si připadá v ohrožení, a proto si myslí, že si potřebuje na něco „troufat“ a na základě toho vyzývá k odboji i ostatní? Proč by si to někdo nemohl ověřit prostě jen tak, obyčejně, skrze svou vlastní zkušenost, prostě jen proto, že si to chce ověřit, bez tohoto bojového nasazení? Z našeho pohledu také nerozumíme tomu (s ohledem na to, za koho se paní Markéta Bartošová v duchovní rovině vydává), proč ona v souvislosti s Lumírem Láskou prostě neuvádí, že v mezistavu Bardo se vše – ve smyslu toho, kým Lumír Láska skutečně je, či není – ozřejmí. Domníváme se, že by paní Markéta Bartošová měla vědět, jak to funguje, kdy této roviny poznání (pokud si ji tedy neuvědomují již nyní) se přece všichni dočkají, a není proto důvod k neklidu či obavám. Domníváme se, že paní Markéta Bartošová neklidná je, a to z tohoto důvodu se nám i zdá, že do uvedeného tématu nahlíží se zaujetím, na základě své vlastní nevědomosti. S ohledem na to, jak na nás působí projev paní Markéty Bartošové, se domníváme, že bytost, která nerozvinula kvality ctnosti, Buddhu beztak nerozpozná, i kdyby do něj narazila čelem – bez ohledu na to, zda taková bytost následuje, či nenásleduje jakékoli duchovní autority nebo duchovní tradice; bez ohledu na to, co se taková bytost kdy naučila, či nenaučila a s čím operuje jako s čímsi, co se pokouší na trhu bulváru prodat jako cosi „argumentačně reálného“. Domníváme se, že taková bytost působí negativně zejména na sebe samu. Konstatujeme, že je to sám Buddha Maitreya, kdo si vybírá, komu se bude soucitně věnovat, a za jakých okolností. Dále pak se domníváme, že paní Markéta Bartošová se nepřímo vyjadřuje v tom smyslu, že „Buddhu je možné rozpoznat podle jejího návodu“ – což ale není pravda, protože Buddhu rozpozná opět pouze Buddha. K tomu dále uvádíme, že pokud by byla pravda, že „Buddhu je možné rozpoznat podle návodu paní Markéty Bartošové, všichni by se jej dávno již drželi a důvod k tomu, abychom psali to co nyní píšeme, v reakci na utrpení, kterému, jak se domníváme, paní Markéta Bartošová podléhá, by ani nevznikl, protože by k tomu nebyl důvod. S ohledem na uvedené se domníváme, že paní Markéta Bartošová je ztělesněním pochybnosti – v tom smyslu, že na jednu stranu „Buddhu zaručeně rozpozná“, na stranu druhou „se sama za osvícenou bytost nepovažuje“, což ve skutečnosti ze strany paní Markéty Bartošové považujeme za veřejný projev zpochybnění sebe samé. K vyjádření paní Markéty Bartošové „Texty uvádí, že každé vrcholné tělo emanací charakterizuje takzvaných 12 skutků. Stejně jako Buddha Šákjamuni se i Maitréja narodí do vznešené rodiny, získá vynikající vzdělání, ale vzdá se světa, stane se mnichem, na šest let i asketou, a dosáhne osvícení pod stromem bódhi“ uvádíme: Že se domníváme, že se paní Markéta Bartošová opírá o různé tradiční texty a zejména pak o slepou víru v ně, kterážto však je vytržena z kontextu. Protože víra sama o sobě, bez ochoty celému kontextu skutečně porozumět, brání realizaci zkušenosti vhledu do Všepoznání – právě proto, že ti, kdo „pouze věří“, se víry rigidně drží jako prostředku, který však mají v určité fázi duchovního vývoje odložit. Domníváme se, že paní Markéta Bartošová tuto úroveň duchovního vývoje zatím neuskutečnila – a neříkáme tím, že je proto nedostatečná nebo špatná a ani se k ní proto, že něco ještě neuskutečnila, nebudeme projevovat útočně, agresivně, povýšeně, nadřazeně či dominantně. Naopak, s láskou připomínáme, že paní Markéta Bartošová je v očích Lumíra Lásky – Buddhy Maitreyi, i v očích našich, již zcela dokonalá. Dále pak projevujeme porozumění k reakci paní Markéty Bartošové, která se svým projevem “odhalila”, a která nese potenci sebeočištění pro každou bytost, která se se zájmem rozhodne být k sobě upřímná a upřednostní sebe a svoji zranitelnost před svými subjektivními zájmy. Dále pak s úctou k utrpení každé jediné bytosti konstatujeme, že jak Vznešený Buddha Šákjamuni zvaný GAUTAMA, tak Buddha Maitreya, se shodují v tom, že ti, kteří podléhají stupni víry jako svému omezení, poznání Buddhy neobsáhnou a Nirvánu neuskuteční – konkrétně tedy do okamžiku, kdy stupeň víry mentálně nepřesáhnou. Následně s úctou k utrpení každé jediné bytosti konstatujeme, že máme vlastní zkušenosti s tím, že každý, kdo se Učení Buddhy chápe dogmaticky jako víry a tato dogmata posléze vydává za pravdy, které „pokud se nestanou přesně tak, jak to někdo napsal“, má sklon je uchopovat – tj. „chápání se“ něčeho jako psychicky, nebo fyzicky reálného, což je příčina utrpení bytostí, jejíž následky se manifestují v podobě sklonů projevovat se útočně, agresivně, povýšeně, nadřazeně či dominantně v tom smyslu, že tyto uchopené argumenty jsou vnímány jako zbraně vhodné k vedení konfliktu. Což je utrpení takových bytostí, které podléhají subjektivní představě rozpolcenosti a oddělenosti. S ohledem na uvedené dále konstatujeme, že Buddhova Nauka se po odchodu Vznešeného Buddhy Šákjamuniho zvaného GAUTAMA do Nirvány šířila prvních přibližně 500 let pouze skrze ústní tradici, tj. od ucha k uchu. Proto se domníváme, že to, že ony texty, které byly během tisíciletí sepsány, a do nichž kde kdo přidával a zase odebíral subjektivní interpretace – aniž by je tedy sepsal sám Vznešený Buddha Šákjamuni zvaný GAUTAMA – a které predikují, že se cosi nějak konkrétně uděje, ještě nevypovídá o tom, že to tak ve skutečnosti opravdu bude. Existuje spousta tradic, a nejen buddhistických, které si vykládají slova proroků po svém podle toho, jak se to té či které tradici hodí. Což je ve skutečnosti aktivita spadající do úrovně „stupeň víry“, který je neméně podstatný jako všechny ostatní vývojové fáze, pokud tedy není zneužit k vedení soutěže nebo boje. Uvádíme, že Lumír Láska hovoří nejen se světem „zemřelých“, ale také s Nesmrtelnými Mistry přímo, a do této praxe zasvětil také ostatní Mistry, kteří se kolem něj vyskytují. S ohledem na uvedené duchovní zkušenosti je jasné, že Lumír Láska ani ostatní již Probuzení Mistři nemohou brát vážně někoho, kdo takové zkušenosti nemá; někoho, kdo se opírá o dialektiku založenou na stupni víry, kterou zneužívá sám proti sobě a přirozeně tak proti všem ostatním bytostem. Pokud pak jde o vyjádření Markéty Bartošové Zdůraznit bych chtěla zejména aspekt mnišství, protože jeho úloha je mimořádná.“ uvádíme: Že nemůžeme, než s paní Markétou Bartošovou souhlasit. Domníváme se však, že k tomu, být "mnichem", nestačí, že se člověk před okolním světem ze svých vlastních soukromých důvodů uchýlí do kláštera nějaké tradice, aby se pak mohl pod tíhou svých nezpracovaných bolestí kdykoli, kdy se přestane ovládat, ohánět svým mnišským zasvěcením, jako nějakým zvláštním vyznamenáním, a „otřískat je o ústa“ každému, kdo podle něj nemá právo hovořit. Případy takových uchýlení se do kláštera za účelem zřeknutí se světa v pravém slova smyslu my ani za věrohodné nepovažujeme – a ani Vznešený Buddha Šákjamuni zvaný GAUTAMA ne. Existuje spousta mnichů, kteří žádné vysvěcení, jenž by jim paní Markéta Bartošová schválila či uznala, nemají, zato však jednají čestně, důstojně, pravdivě a láskyplně a mají dalekosáhlé zásluhy, které jsou mimo běžný rámec chápání takových bytostí, které takové zásluhy nemají. Domníváme se, že takovéto otevřené agresivní a nenávistné projevy, povyšování se nad ostatními, jejich zesměšňování a ponižování, není mnišky působící v klášteře v postavení, ve kterém se nechává oslovovat „Ctihodná Tenzin Palmo“, důstojné. Dále pak konstatujeme, že v projevech paní Markéty Bartošové neshledáváme, byť jen náznakem, ani onu „milující laskavost“. Uvádět pak sebe samu v této souvislosti za příklad (s využitím jména Vznešeného Buddhy Šákjamuniho zvaného GAUTAMA) pak považujeme za zneužití jeho jména pro marketingové účely. On s takovým jednáním rozhodně nesouhlasí, což také přirozeně sám a ve vhodný okamžik ukáže. Dále pak dodáváme, že Vznešený Buddha Šákjamuni zvaný GAUTAMA vyloženě vystupuje proti kastám a zdůrazňuje, že osvícení je dostupné každému, kdo se o Učení Buddhy upřímně zajímá, bez ohledu na to, kým je nebo k jaké třídní kastě náleží. Vznešený Buddha Šákjamuni zvaný GAUTAMA se stejně tak jako Buddha Maitreya láskyplně věnoval a věnuje každému, v kom rozpozná čestnost a upřímnost. Pokud jde tedy o „způsob mnišství“, který paní Markéta Bartošová vyznává, proti němu nemáme nic, avšak konstatujeme, že nejde o jediný relevantní a privilegovaný směr. Považujeme to spíš za soukromé přání paní Markéty Bartošové, nikoli za realitu, která podle našeho mínění paní Markétě Bartošové uniká. Ani proti takovým soukromým přáním nic nemáme, i tyto respektujeme, žádnou tradici nezpochybňujeme a pokud se už k něčemu vyjadřujeme, reagujeme pouze proto, abychom popsali různá úskalí utrpení, kterými bytosti na různých úrovních svého duchovního vývoje procházejí. Domníváme se, že je to paní Markéta Bartošová, kdo nás s negativní motivací sama od sebe, způsobem pro ni nedůstojným, veřejně oslovila. Když už se ale tak stalo, nezbývá nám, než se jí v jejím zájmu i v zájmu všech ostatních bytostí laskavě věnovat a osvětlit, že my jsme ti, kteří reagují pravdivě a odhalujeme její utrpení – v tom smyslu, že je to paní Markéta Bartošová, která má něco proti Sanze SRDCE DHARMY. Není to tak, že Sangha SRDCE DHARMY by měla něco proti ní nebo proti její tradici. K vyjádření paní Markéty Bartošové „I jiná vyjádření ukazují, že sangha v pravém slova smyslu, tedy ti, kdož přijali mnišské sliby v neporušené linii sahající až zpátky k Buddhovi Šákjamunimu, jsou hlavními udržovateli jeho učení.“ dodáváme: Že Sangha je vzácná pouze tak, jak čestní, upřímní, přející a pravdiví jsou její členové – ne více, ne méně. Stejně tak konstatujeme, že se domníváme, že představy paní Markéty Bartošové o tom, co je to Sangha, mnišské sliby a neporušená linie sahající až k Buddhovi Šákjamunimu zvanému GAUTAMA, jsou její subjektivní představy, které jí neupíráme. To však neznamená, že zde není Sangha, která má své vlastní mnišské sliby a svou vlastní přímou a neporušenou linii sahající přímo ke Vznešenému Buddhovi Šákjamunimu zvanému GAUTAMA, která je tak udržovatelem Jeho Učení. K tomu dále uvádíme, že inkarnaci Vznešeného Buddhy Šákjamuniho zvaného GAUTAMA předurčil Vznešený Buddha Dīpankara bez toho, aby Vznešený Buddha Šákjamuni zvaný GAUTAMA navazoval na jakoukoli předchozí tradici místního (ve smyslu v té době na Zemi zřízeného) typu, způsobem, na který se odvolává paní Markéta Bartošová. K vyjádření Markéty Bartošové „Každá další vrcholná emanace se tak sama projeví v aspektu mnicha a bude i udílet mnišské svěcení tak, jako Buddha Šákjamuni.“ Uvádíme, že nejen paní Markéta Bartošová je právě svědkem toho, čemu se vrcholná emanace Buddha Maitreya věnuje. K vyjádření Markéty Bartošové „Že nic z toho s panem Láskou nikterak nesedí? On totiž není jen tak ledajaký buddha, je Samjaksam Buddha. Jak říká, “Samjaksam Buddha znamená „již v minulém zrození byl osvícený, v tomto zrození se proto probudil bez podpory a asistence fyzického mistra, probudil se způsobem transcendentním, za podpory a asistence mistrů nehmotných, se kterými je v souladu“. Jenže sanskrtské slovo samyak znamená “dokonale” a sam je “plně”, takže úplně každý buddha je Samyaksaṃbuddha (सम्यक्संबुद्ध), dokonale a plně osvícený. Ten, kdo je jednou osvícený, už osvíceným zůstane, takže se už dál probouzet nepotřebuje a mimo to také samozřejmě nepodléhá cyklu zrozování a smrti, takže nelze hovořit o jeho dalších zrozeních.“ uvádíme: Že paní Markéta Bartošová porovnává (podobně, jak si posbírala informace o Lumíru Láskovi – tedy aniž by si je nejprve ověřila u něj) výňatky různých textů, které kdo kdy napsal, jenž se mnohdy, tak jak jsme tomu svědky i v jiných duchovních tradicích, neshodují. Paní Markéta Bartošová v těchto textech uvedené informace – na základě své víry v ně – následně dogmaticky porovnává s představami, jaké si o Lumíru Láskovi udělala. Projev paní Markéty Bartošové „on totiž není jen tak ledajaký buddha“ vnímáme opět jako pokus Lumíra Lásku zesměšnit a ponížit. Domníváme se, že mnišky, která působí v klášteře a v postavení, v němž se nechává oslovovat „Ctihodná“, toto není důstojné. Domníváme se, že pokud paní Markéta Bartošová nedokáže sama sobě takové jednání odpustit, vyslovuje se ve skutečnosti o tom, že si není sama jistá tím, co říká. Dále pak paní Markéta Bartošová nejprve cituje Lumíra Lásku a následně dodává „jenže sanskrtské slovo samyak znamená “dokonale” a sam je “plně”. Domníváme se, že paní Markéta Bartošová na to mylně poukazuje jako na skutečnost, která se vylučuje. K prohlášení Markéty Bartošové „Ten, kdo je jednou osvícený, už osvíceným zůstane, takže se už dál probouzet nepotřebuje a mimo to také samozřejmě nepodléhá cyklu zrozování a smrti, takže nelze hovořit o jeho dalších zrozeních.“ uvádíme: Že není pravdivé. Sám Vznešený Buddha Šákjamuni zvaný GAUTAMA byl již ve svých předchozích zrozeních Osvíceným, avšak toto zrození si vybral jako Konečné Završení své Dokonalosti, tj. Samjaksam. Domnívám se, že paní Markétě Bartošové uniká skutečnost, že existuje mnoho úrovní Probuzení a Osvícení, podobně jako existuje mnoho řádů ve světě fauny a flóry. V tomto ohledu je výraz „osvícení“ přeceňován. Co se pak týká Buddhů, pak jde například o úroveň Jednou-se-vracející, to je ten, který se na tento svět ještě jednou vrátí, Samjaksam Buddha je pak Ne-vracející se atd. Tzn., že Buddha Šákjamuni zvaný GAUTAMA byl ve svém předchozím zrození Jednou-se-vracející. Tvrzení paní Markéty Bartošové „… takže úplně každý buddha je Samyaksaṃbuddha (सम्यक्संबुद्ध), dokonale a plně osvícený. Ten, kdo je jednou osvícený, už osvíceným zůstane, takže se už dál probouzet nepotřebuje a mimo to také samozřejmě nepodléhá cyklu zrozování a smrti, takže nelze hovořit o jeho dalších zrozeních.“ není proto pravdivé. Dále pak, v absolutním slova smyslu i významu, se dá za znovuzrození považovat každý jediný okamžik. Domníváme se, že pokud by paní Markéta Bartošová ve smyslu převzetí své vlastní odpovědnosti rozuměla tomu, co toto ve výše uvedeném smyslu znamená, nebylo by možné, aby napsala „Ten, kdo je jednou osvícený, už osvíceným zůstane, takže se už dál probouzet nepotřebuje a mimo to také samozřejmě nepodléhá cyklu zrozování a smrti, takže nelze hovořit o jeho dalších zrozeních.“ K vyjádření Markéty Bartošové „Pan Láska se prý nejprve stal Buddhou a pak teprve Maitréjou. Jak se to stalo?“ a k dalšímu, co paní Markétě Bartošové někdo řekl a souvisí s tím, uvádíme: Že se domníváme, že paní Markéta Bartošová si prostě posbírala takové informace, jenž se hodí do jejího příběhu, na kterém za tímto účelem usilovně pracovala. Domníváme se, že ze svých soukromých důvodů o jakékoli jiné informace ani nestála. Konstatujeme, že takovéto informace si však může obstarat každý, kdo v takové činnosti vidí nějaký smysl. Domníváme se, že člověk, který si je jistý sám sebou, svou tradicí a vším tím, co říká, nemá takové jednání, které sleduje obhajobu sebe sama, zapotřebí. Stejně tak se domníváme, že je paní Markéty Bartošové krajně nedůstojné v souvislosti s Lumírem Láskou používat tzv. svědectví a nezveřejňovat přitom konkrétní jména, zatímco jméno Lumíra Lásky paní Markéta Bartošová uvádět neváhá. Tedy nejen se věnovat jakožto duchovní autorita takové činnosti, ale navíc tímto způsobem s informacemi operovat, považujeme za krajně nekorektní. Starobylá duchovní moudrost praví: „Co nechceš, aby ti jiní činili, nečiň ty jim.“ Nevíme, jak by bylo paní Markétě Bartošové, kdyby se o ní někdo začal veřejně a jednostranně vyjadřovat, aniž by jí dal předem nabídku se k věci vyjádřit, navíc s tím, že údaje získal od někoho, jehož jméno ani nemůže být zveřejněno. Domníváme se, že jde o projev dominance a pudového jednání. Domníváme se, že paní Markéta Bartošová se ve vleku svého soukromého rozčilení zcela neovládá a ani si neuvědomuje, jak daleko tímto jednáním zachází. K vyjádření Markéty Bartošové: „Takže “nabídka povýšení”, nikoli historická osobnost? A kdo nakonec rozhodne o udělení té “hodnosti”?“ uvádíme, že Lumír Láska, který v každé jediné bytosti vidí plný potenciál Buddhy, takto neuvažuje. Pokud Lumír Láska, který uskutečnil osvícení, říká „uskutečnil jsem osvícení“, nemíní tím, že je snad někdo horší než je on, ani to, že je někdo lepší než je on. Lumír Láska tím ve skutečnosti sděluje, že to, co je možné pro něj, je možné pro každou bytost. To je nabídka rovnosti, která souvisí s úrovní jeho duchovní realizace, tedy vyrovnaností. Z místa této duchovní úrovně není tudíž možné, aby Lumír Láska sebe nebo kohokoli jiného ponižoval, nebo naopak povyšoval. Z naší zkušenosti víme a jsme dennodenně svědky toho, že pouze tak, jak je to nezměrnosti jeho soucitu přirozené, Lumír Láska pouze registruje konkrétní vlastnosti bytostí a konstatuje, zda jim jsou ku prospěchu, nebo naopak k tíži, a zda jsou tyto kvality duchovní bytosti důstojné, či ne. K tomu dále pak uvádíme, že se domníváme, že paní Markéta Bartošová postrádá schopnost sebereflexe – z toho důvodu, že se ptá „A kdo nakonec rozhodne o udělení té “hodnosti”?“, zatímco celý její projev, jak se domníváme, působí tak, že ona snad je tím, kdo o duchovních hodnostech rozhoduje, aniž by ji sám Lumír Láska oslovil a říkal jí, jestli je její hodnost mnišky, která se nechává oslovovat „Ctihodná“ oprávněná, či nikoliv. Nejen proto se domníváme, že paní Markéta Bartošová se zaměstnává – spíše než aktivitami skutečně duchovními, které by jí pomohly překonat utrpení – aktivitami světskými, které ve skutečnosti její utrpení prohlubují. Domníváme se také, že paní Markéta Bartošová podléhá kolektivní karmické zátěži – v tom smyslu, že čelí svému vlastnímu nepřijetí sebe, a proto se domnívá, že ona sama „není dost dobrá“. Domníváme se, že toto její nepřijetí sebe sama, se jako karmická rovnováha navenek projevuje ve formě agresivity, která sleduje záměr nachytat ostatní bytosti, dle toho, jak o sobě smýšlí paní Markéta Bartošová, na tom, že nejsou také „dost dobré“. Domníváme se, že jde o těžkou karmickou zátěž méněcennosti, která se projevuje sklony k dominanci, tedy k nadřazenosti. Působí to na nás, jakoby paní Markéta Bartošová v těchto sklonech nacházela zvláštní zalíbení. Domníváme se, že toto utrpení výstižně zpracoval pan režisér David Ondříček ve filmu Jedna ruka netleská, konkrétně ve scéně pana Vladimíra Dlouhého „načapám tě“. K vyjádření Markéty Bartošové „Nevadí, že se neshodujeme s žádnými historickými zdroji, ani s rozpravami Buddhy Šákjamuniho, za jehož přímého žáka se pan Láska také prohlašuje, zkusíme ještě přimíchat křesťanství. Pan L. sice prezentuje témata jako Čtyři vznešené pravdy, pomíjivost jevů nebo prázdnotu, ale zároveň tvrdí, že je vlastní bratr Ježíše Krista, že má podobnou moc jako Kristus. Jenže křesťanství a buddhismus se v jedné zásadní věci liší: buddha je vševědoucí, ale nikoli všemohoucí. Takže prohlášení typu “… z bytosti, která se mi svěří, sejmu břemeno karmy a udělím jí svou milost, bez které se v posmrtném stavu neobejde” a “stejně jako on (Ježíš Kristus) přístup k milosti Boží zavírám, a nikdo jiný neotevře, stejně tak přístup k milosti Boží otevírám, a nikdo jiny nezavře… Připomínám vám a opakuji vám, že budu opakovaně svědkem toho, že budu opakovaně žádán o slitování, avšak tomu, kdo mne včas nevyslyšel, a kdo mne nerozpoznal, tomu nebude poskytnuto… tomu nebude uděleno” (kráceno, vynecháno nadužívání capslock a chybná diakritika a interpunkce) nemají s buddhismem nic společného. Stačí si připomenout Matrcetův známý verš: “Buddhové nesmyjí karmu bytostí svýma rukama, ani nepřenesou své porozumění do myslí ostatním. Bytosti dovedou ke svobodě tak, že jim ukáží povahu reality.” uvádíme: Že o vyjádření paní Markéty Bartošové „nevadí, že se neshodujeme“ se domníváme, že jde opět o pokus o zesměšnění a ponížení, tedy s ohledem na již uvedené utrpení – kterému, jak se domníváme, paní Markéta Bartošová podléhá – jde opět o vzorec „jak jednám sama se sebou, tak se projevuji k bytostem ostatním“. Domníváme se, že pro mnišku, která se nechává oslovovat „Ctihodná“ by bylo důstojné, aby nejprve navrhla možnost dialogu. Nedovedeme si představit, že by Lumír Láska nebo kdokoli ze Sanghy Srdce Dharmy jednal s paní Markétou Bartošovou podobným způsobem. Dále pak, s ohledem na již uvedené, paní Markéta Bartošová sice disponuje historickými zdroji, to ale neznamená, že musí být zaručeně relevantní. Dále pak, co se týká Vznešeného Buddhy Šákjamuniho zvaného GAUTAMA, s Ním a s dalšími Mistry komunikuje Lumír Láska přímo, stejně tak jako ostatní probuzené bytosti ze Sanghy SRDCE DHARMY. Respektujeme, že to může být pro paní Markétu Bartošovou nepředstavitelné, byli bychom však arogantní a nesoucitní, kdybychom jí lhali, že to i pro ní není možné. K vyjádření Markéty Bartošové „zkusíme ještě přimíchat křesťanství“ uvádíme: Že se domníváme, že paní Markéta Bartošová se pokouší zesměšnit a ponížit nejen osobu Lumíra Lásky, ale i jeho soukromé a svrchované právo na vyznání. Domníváme se, že to lze od někoho, kdo se považuje za „Ctihodnou mnišku z kláštera“ považovat za krajně nepřípustné chování. Domníváme se, že paní Markéta Bartošová bude ještě překvapená, až se dozví, jak úzce spolu buddhismus a křesťanství souvisí. Ano, Lumír Láska prohlásil, že je vlastní bratr Ježíše Krista. Proč by na tom mělo být něco divného? Dle charakteristik dvanácti skutků on přirozeně pochází ze vznešené rodiny. Dále pak, proč by Lumír Láska nemohl být jak buddhistického, tak křesťanského náboženského vyznání? Zvláště pak, když Lumír Láska přeje všem bytostem bez rozdílu, sdružujících se v jakýchkoli duchovních tradicích, štěstí. Tedy zvláště pak, vezmeme-li v potaz, že Lumír Láska respektuje všechny bytosti i s jejich vyznáním. Domníváme se, že paní Markéta Bartošová si zatím neuvědomuje, že Vševědoucnost přímo úzce souvisí se Všemohoucností – v tom smyslu, že v přítomnosti Vševědoucího se odkrývají všechny karmické nečistoty bytostí, které je nemají zpracované, zrovna tak jako je tomu také nyní v případě paní Markéty Bartošové, aniž by si to ona sama vědomě a dobrovolně vybrala, s čímž ona Všemohoucnost ve smyslu milosti, které se jí právě dostává, souvisí. S ohledem na uvedené pak dodáváme, že ne ve smyslu světském, ale ve smyslu duchovním, Všemohoucnost souvisí proto s tím, že ten, kdo přesáhl svou vlastní karmu, je pánem svého vlastního osudu, a kdo je pánem svého vlastního osudu, ten je schopen udělit milost bytostem, které doposud pány svého vlastního osudu nejsou. S ohledem na uvedené je naprosto zřejmé, že taková bytost, která přesáhla karmu, může bytostem trpícím (tj. těm, kteří dosud svou karmu nepřesáhli) požehnat a udělit takové pokyny, které, pokud je takové bytosti budou sledovat, budou mít za následek možnost převzít za svůj vlastní osud odpovědnost. V tomto ohledu jsme s paní Markétou Bartošovou zajedno v tom smyslu, že bez milosti Mistra z tradice, který ostatním bytostem uděluje v jejich vlastním zájmu milost, se ostatním bytostem milosti prostě nedostává, a takové bytosti své buddhovství tudíž neuskutečňují. V tomto smyslu je to Buddha, jakožto „Všemohoucí“, kdo bytostem ve skutečnosti doslova „dovoluje“, aby se v jeho přítomnosti vyvázaly z koloběhu zrození a smrti Samsára. Bytost, která Všemohoucí není, takové požehnání ostatním bytostem jednoduše poskytnout nemůže. Dále pak je třeba brát v potaz, že nikdy nejsme sami a že nehmotné bytosti v podobě nejen Buddhů, ale i všemožných božstev, nás neustále sledují a jsou proto neustálými svědky při všem našem konání a jednání. Toto uvádíme zejména z toho důvodu, aby byla jasná neustálá existence tohoto svědectví, v tom smyslu, že pro takovou bytost, která se v přítomnosti Buddhy sama sobě zpronevěřila – například tak, že místo aby se skutečně namáhala si ověřit, zda o Buddhu jde, či nejde, popřípadě se k němu projevila agresivně – není zaručené, že se s Buddhou ještě kdy setká. Domníváme se, že paní Markéta Bartošová si dle své duchovní úrovně Všemohoucnost vysvětluje ve smyslu „světské moci“, zatímco opravdová Všemohoucnost je zejména o úrovni psychické – kdy míra oné síly je přímo úměrná tomu, jak je k sobě upřímná ta či která bytost sama. V tomto ohledu k nám sám Vznešený Buddha Šákjamuni zvaný GAUTAMA často promlouvá: „Není mocnějšího, než je Buddha.“ Právě proto, aby nám ze svého nezměrného a laskavého soucitu neustále připomínal, že mocný není ten, kdo trpí sklony k ovládání ostatních, ale ten, kdo dokáže ovládat sám sebe. Dále to pak znamená, že Vznešený Buddha Šákjamuni zvaný GAUTAMA tím přímo říká: Vševědoucnost = Všemohoucnost. Domníváme se proto, že informace, ze kterých paní Markéta Bartošová právě vychází, odráží nejen duchovní úroveň, ve které se aktuálně nachází, ale, jak se domníváme, také to, že paní Markéta Bartošová tyto informace v karmické souvislosti, ve které se aktuálně nachází, zneužívá proti sobě i proti bytostem ostatním, aniž by jim skutečně rozuměla. Přirozeně se také proto domníváme, že pro některé bytosti, které již takovou úroveň přesáhly, mohou být informace z této úrovně poznání již nedostačující, ba naopak zavádějící. Domníváme se, že pro paní Markétu Bartošovou je v situaci utrpení, jakému podléhá, prostě nepředstavitelné a proto přirozeně nepřijatelné, že Lumír Láska nespadá pod její duchovní úroveň, ani pod duchovní úroveň bytostí, které jí byly představeny jako její duchovní autority, což plně respektujeme. Avšak s ohledem na naše vlastní duchovní zkušenosti, paní Markétě Bartošové navrhujeme, aby i ona respektovala, že pro nás je nejvýznamnější duchovní autoritou, s jakou jsme se v našich subjektivitách kdy setkali, Lumír Láska – Buddha Maitreya. Konkrétně pak ještě k vyjádření paní Markéty Bartošové: „Jenže křesťanství a buddhismus se v jedné zásadní věci liší: buddha je vševědoucí, ale nikoli všemohoucí.“ uvádíme: Že nejen Buddha Milarëpa hovoří o „zákonech božích“, o „otci“ a o tom, že on sám rozpozná, co je s těmito zákony v souladu, a co ne, což jasně vypovídá o sjednocení „křesťanské Všemohoucnosti“, „buddhistické Vševědoucnosti“ a Buddhy Milarëpy jakožto „božího syna“ – v tom smyslu, že on sám sebe rozpoznává jako autoritu, která je schopna rozlišovacích schopností. A též v tom smyslu, že jasně rozpoznává duchovní kvality, kterými bytosti samy sobě škodí, nebo naopak ty, prostřednictvím kterých bytosti samy sobě prospívají. K tomu dále uvádíme, že sám Vznešený Buddha Šákjamuni zvaný GAUTAMA hovoří o „Božském oku Tathagáty“, tedy Taktojdoucího, to jest Toho, kdo mimo mnohé jiné (toho co je mimo rámec běžného světského chápání) například přesáhl Dualitu „dobra a zla“, kdy samotné označení „Božské“ opět úzce souvisí s křesťanstvím – v tom smyslu, že označení „boží“ nebo „božské“ je v buddhismu přirozeností a zároveň v tom smyslu, že tak jako jakýkoliv Buddha, tak i Pán Ježíš Kristus jsou Syny Božími, což mimo jiné znamená, že Pán Ježíš Kristus je Buddhou (tedy Probuzeným). V tomto ohledu si prohlášení paní Markéty Bartošové „zkusíme ještě přimíchat křesťanství“, vysvětlujeme tak, že paní Markéta Bartošová se pokouší na Lumíra Lásku a na jeho vlastní duchovní zkušenosti poukázat jako na pejska a kočičku z příběhu Josefa Čapka o tom, jak dělali dort – zase proto, aby se pokusila ho zesměšnit a ponížit. Domníváme se, že paní Markéta Bartošová si neuvědomuje, že existuje mnoho bytostí na Lumíru Láskovi nezávislých, které se z místa své vlastní duchovní realizace domnívají, že paní Markéta Bartošová svou duchovní úrovní poznání zdaleka nedosáhla na úroveň poznání Lumíra Lásky, kdy z této své úrovně, ve které je přítomen sklon k vnitřnímu konfliktu, jenž se projevuje sklonem ke konfliktu vnějšímu, v tomto svém soutěživém nastavení, míří na Lumíra Lásku s úmyslem ho zesměšnit a ponížit, tak jak je to pro bytosti, které zatím neuskutečnily úroveň poznání, kterou Lumír Láska již uskutečnil, naprosto přirozené. Domníváme se proto, že představa paní Markéty Bartošové o tom, v čem se buddhismus a křesťanství podle ní liší, souvisí s mírou její vlastní nevědomosti. Ano, Lumír Láska má skutečně tu moc, že dokáže udělit bytostem svou milost, a paní Markéta Bartošová je právě svědkem, že se jí této milosti dostává, i když jí ta skutečnost zatím pravděpodobně uniká. Viz tento text – Miluji Tě, Uděluji Ti Milost: www.srdce-dharmy.cz/miluji-te-udeluji-ti-milost, případně zde je odkaz na hodinové video stejného názvu, které vzniklo na základě tohoto textu: https://www.youtube.com/watch?v=BSf47DeNx3Q&t=13s V této souvislosti nám přijde namístě upozornit na možné zamyšlení se nad tím, zda je to, co Lumír Láska sdílí, výmysl někoho, kdo píše a sdílí své příběhy, proto aby na někoho nějak zapůsobil, zaujal, nebo snad obelhal… nebo je ta pravda o něm mnohem jednoduší a prostší – tedy že Lumír Láska prostě vidí do srdce každého člověka, kdy tomuto člověku toto své vidění sdílí, za účelem, aby tento člověk získal příležitost nahlédnout pravdu o sobě a o tom, jak si daný člověk ubližuje. Ano, až z toho mrazí, jak děsivé to je, že bytosti čelí nezměrnému soucitu Lumíra Lásky – Buddhy Maitreyi, se kterým jsme se předtím nikdy nesetkali a jehož jsme my, ze Sanghy SRDCE DHARMY, čestnými a upřímnými svědky. Každý, kdo je skutečně nezávislý, kdo se dívá okem nezaujatým, toto vidí. Konkrétně pak k vyjádření Markéty Bartošové „chybná diakritika a interpunkce“ uvádíme, že svatá bytost se neomezuje na to, aby sloužila jazyku, ale užívá jazyku, aby sloužil jí, respektive skrze ní sloužil všem bytostem bez rozdílu. Konkrétně pak k vyjádření Markéty Bartošové „Stačí si připomenout Matrcetův známý verš: “Buddhové nesmyjí karmu bytostí svýma rukama, ani nepřenesou své porozumění do myslí ostatním. Bytosti dovedou ke svobodě tak, že jim ukáží povahu reality.” uvádíme: Že se tak již prostřednictvím knihy MAITREYA BUDDHA SÚTRA aneb PRÁZDNOTA… MATKA DĚDICŮ NESMRTELNOSTI (www.srdce-dharmy.cz/maitreya-buddha-sutra) stalo – takovým způsobem, jaký je dnešnímu světu srozumitelný. K vyjádření Markéty Bartošové „Pořád ještě by si snad někdo mohl říct, že pán sice není Maitréja a neučí čistou Buddhadharmu, ale má nějaké duchovní kvality, které by jeho následovníkům mohly být prospěšné“ uvádíme: Že se domníváme, že paní Markéta Bartošová si napsala podle sebe to, co by si sama přála, a na základě tohoto svého soukromého přání, závěru a výstupu uvažuje „pán sice není Maitréja“, bez ohledu na to, že existují další bytosti jiného vyznání a přesvědčení, které s ní třeba souhlasit nemusí. Lumír Láska Buddhou Maitreyou nepřestane být jenom proto, že si to tak paní Markéta Bartošová subjektivně přeje. Domníváme se rovněž, že paní Markéta Bartošová své vlastní závěry ostatním nedůstojně podsouvá a činí tak zejména proto, že ona sama trvá výhradně na duchovní tradici, kterou se rozhodla následovat, a na duchovních povolenkách, které tato tradice uděluje a vydává. K tomu uvádíme, že jak Lumír Láska, tak Sangha SRDCE DHARMY se vůči žádné duchovní tradici podobným způsobem neprojevuje ani nevymezuje a každému nechává svobodnou vůli, aby se věnoval tomu, o čem si sám myslí, že je to pro něj přínosné a prospěšné – a stejně tak se kdykoli rozhodl o opaku. K tomu nadále uvádíme, že v tomto nastavení prodléváme zejména proto, že jsme tak my sami svobodní a je nás to důstojné. S ohledem na uvedené se domníváme, že paní Markéta Bartošová sebe samu přesvědčila o tom, že je to ona, kdo rozhoduje, která tradice má duchovní oprávnění, a která ne, což vnímáme jako projev náboženské nesnášenlivost, protože je to ve své podstatě proti svobodě duchovního vyznání. Vnímáme to také jako strastiplný pokus o uchopování a formování reality ve smyslu sklonu k budování a prosazování dominantního postavení na poli duchovní realizace, což je daleko od milující laskavosti, která je základním předpokladem duchovní vyzrálosti bytosti. Dále pak konstatujeme, že jak kniha MAITREYA BUDDHA SÚTRA aneb PRÁZDNOTA… MATKA DĚDICŮ NESMRTELNOSTI, tak brožura SRDCE DHARMY aneb Návod k Sobě (https://www.youtube.com/watch?v=D5R7wzNv_EA&t=153s, PDF verze k dispozici zde) jsou čistou Buddhadharmou a tak vzácným a hlubokým duchovním odkazem, že jej může rozpoznat pouze bytost, která nesleduje jiné zájmy, než jsou ty, které jsou pro ni i pro lidstvo skutečným přínosem. Domníváme se, že takové zájmy je schopna sledovat pouze a jedině taková bytost, která k sobě rozvinula takovou míru pokory, že do hloubky porozuměla První Vznešené Pravdě vyhlášené Vznešeným Buddhou Šákjamunim zvaným GAUTAMA, a před touto pravdou se ve svém srdci skutečně, ve svém vlastním zájmu i v zájmu všech ostatních bytostí, sklonila. Domníváme se, že pro takové bytosti, které k sobě v tomto smyslu dosud pokoru nerozvinuly, není možné, aby Lumíru Láskovi porozuměly. V tomto smyslu jsou na tom všichni stejně, nehledě na to, zda jsou z řad laiků, nebo z řad zástupců duchovních tradic. Domníváme se, že takové bytosti se budou v koloběhu života a smrti Samsára pohybovat sem a tam, dokud samy k sobě pokoru nerozvinou. Domníváme se, že teprve až ji rozvinou, porozumí tomu, co jim Lumír Láska ve skutečnosti sděluje – ne dříve. Stejně tak básnická sbírka Lumíra Lásky ČISTÉ SRDCE (k dostání např. na www.homeharmony.cz nebo www.kamennyvesmir.cz) je pro bytosti, které rozvíjejí své rozlišovací schopnosti, Buddhadharmou. Poslední ohlas na tuto sbírku zní: „Moc psát neumím, ale nedávno jsem chtěla napsat recenzi na Čisté Srdce. Asi po dvou letech jsem ho četla a to se nedalo, pár řádků a už jsem brečela a brečela… je to láska z jiného světa.“ Dále pak uvádíme, že jsme se doposud ve své realitě nesetkali s někým, kdo by byl schopen shrnout celé samsárické utrpení do matematické rovnice a jejím prostřednictvím „spočítat“, že toto utrpení ve skutečnosti neexistuje. Lumír Láska takto shrnul základní doktrínu Všehomíra a Universa do rovnice, kterou nazval Matice Univerzálního Zákona Pomíjivosti, tak aby jí mohl porozumět skutečně každý. A takto jí Lumír Láska, tímto způsobem, tomuto konkrétnímu světu, ve kterém je Učení Buddhy zapomenuto – právě proto, že je z řad laiků i duchovních ve své podstatě nepochopeno – vyložil přímo na míru. Takovými schopnostmi, které jsou božským projevem zprostředkování milosti celému světu, obyčejný člověk nedisponuje. To dokáže jenom ten, který uskutečnil dokonalost. To samo o sobě je důkazem toho, že Lumír Láska mentálně přesáhl hranice hmoty a je tedy Buddhou, který se může svobodně rozhodnout, zda se zrodí, či nezrodí. Míra úrovně této odpovědnosti je naprosto přirozeně mimo rámec chápání bytostí, které takovou hloubku poznání neuskutečnily. Dále dodáváme, že Buddhadharma je ve skutečnosti sama o sobě velmi prostá, a rozhodně není tím, co si z ní podle toho, jak se domníváme, přeje na základě svého vlastního subjektivního utrpení udělat paní Markéta Bartošová, tedy něco pro lidi neučené, tak jak je učená ona, nedostupného. Domníváme se, že paní Markéta Bartošová tak činí, protože si své utrpení hýčká, proto, aby se od bytostí, které učené tak jako ona nejsou, mohla odlišit, nad ně povýšit a získat tak na důležitosti, která bude určovat, komu se podle ní milosti dostane, a komu ne. Domníváme se, že jde o hluboké trauma paní Markéty Bartošové. K uvedenému dále konstatujeme, že skutečná Buddhadharma je obyčejné učení předávané tím nejprostším způsobem, tj. vykládané v zájmu všech cítících bytostí v karmickém poli se nacházejících, za užití jakýchkoliv, právě dostupných prostředků k výkladu vhodných. Nejvýznamnějším Učitelem není pak ten, který má víc vědomostí, ale ten, kdo je schopen zprostředkovat a vyložit Zákon Pomíjivosti, ze kterého jsou odvislá všechna ostatní Učení Buddhy, způsobem obyčejným a prostým, tj. na vědomostech nezávislým. Takový učitel, ať už vědomostmi oplývá, nebo ne, pak přirozeně nezodpovídá za neochotu někoho, kdo k sobě nerozvinul základní pokoru ve smyslu uznání První Vznešené Pravdy vyhlášené Vznešeným Buddhou Šákjamunim zvaným GAUTAMA. Jaká je pak míra této nepokory k sobě, taková je míra závisti a žárlivosti, která právě z nepokory k sobě vyvěrá, a taková je pak míra sklonu k nenávisti, kterou se ta či která bytost, která k sobě pokoru rozvíjet odmítá, zaměstnává a zabývá. Taková nenávist bytosti je pak příčina této nepokory k sobě samé, která nijak nesouvisí s nikým vnějším. To je soukromé subjektivní utrpení toho, kdo za své vlastní a soukromé subjektivní utrpení odmítá převzít odpovědnost. Je přirozené, že bytost, která takové enormní zátěži podléhá, si přeje činit za své utrpení odpovědné ostatní bytosti, zejména proto, že za své vlastní utrpení převzít svou vlastní odpovědnost odmítá. To je pak karma jak soukromá, tak kolektivní. Paní Markéta Bartošová na nás působí dojmem, že na Lumíra Lásku žárlí, jednoduše proto, že jeho knihy jsou skutečně kvalitní, je o ně zájem a mají reálný dopad na životy prostých lidí, od kterých má Sangha SRDCE DHARMY velké množství pozitivní zpětné vazby. Zdá se, že paní Markéta Bartošová žádného takového člověka neoslovila, jelikož by jí její předpojaté závěry nepotvrdil. Domníváme se, že člověka, který ostatním bytostem nepřeje štěstí, může taková skutečnost zamrzet, a naopak, člověka přejícího může zase to, že se lidé mají rádi a jdou si naproti, těšit, a z toho pak může být šťastný. Pokud se tedy v tom, co v tomto textu sdělujeme a o čem se domníváme, nemýlíme, pak paní Markétě Bartošové z celého svého srdce přejeme, aby Lumíra Lásku kontaktovala a zeptala se ho, jak se mu podařilo tak nádhernou duchovní literaturu napsat. Jak známe Lumíra Lásku, on se jí bude nezištně věnovat, stejně láskyplně, jako se vždy věnoval a věnuje nám. Neustále nám opakuje, že máme všem bytostem bez rozdílu přát všechno dobré a zejména pak to, o čem se my sami můžeme třeba i domnívat, že se nám nedostává, protože pokud nebudeme, tak my sami být šťastní nemůžeme a jako takoví budeme své štěstí hledat způsobem nešťastným v situacích pro nás nedůstojných, ve kterých není možné jej nalézt. Toť karma, kterou si nemůžeme dovolit, proto všem bytostem, ve svém vlastním zájmu, přejeme štěstí. K vyjádření Markéty Bartošové Začátky v jeho společenství nazvaném Srdce Dharmy nevypadají špatně: “Miluji tě… opravdu ano… neexistuje chyba… neexistuje vina… neexistuje ani zločin… který by tě zbavil mé lásky”, i když v jiném plamenném příspěvku, kde volá po vystoupení z EU a obnovení Československa, ve kterém by byl prezidentem Daniel Landa a jeho poradcem pan poslanec Volný, známý obchodník s chudobou, milovník Ruska a odpůrce roušek, mluví o “sebrance bytostí, které si právem nezasluhují název a označení lidé”. Ale co se stane, pokud si člověk dovolí kriticky myslet a projevit se v některé z asi desítky facebookových skupin propagujících pana L. a jeho knihy, trička a hrníčky a s oblibou sdílejících příspěvky z proruských dezinformačních webů a jakési ukrajinské sekty, která navenek prezentuje tvořivou společnost, ale také hlásá, že Putin osvobodí Slovany z amerického područí, vlastní názor nebo sdílet negativní zkušenost?“ uvádíme: Že Lumír Láska není majitel jakéhokoli společenství. Sangha SRDCE DHARMY je Lumírem Láskou jako představitelem živého Učení Buddhy v podobě Buddhy Maitreyi sice inspirována, avšak na Lumíru Láskovi nezávislá, čímž konstatujeme, že je jisté, že pokud bychom se nesetkali v upřímném úsilí o uskutečnění Poznání Buddhů s Lumírem Láskou, směřovali bychom takové úsilí za jakoukoli jinou bytostí, která by k němu měla blízko, což Lumíra Lásku nečiní za Sanghu SRDCE DHARMY nijak odpovědným, a naopak. Konkrétně pak prohlášení paní Markéty Bartošové „Začátky v jeho společenství nazvaném Srdce Dharmy nevypadají špatně: “ vnímáme jako hrubou manipulaci proto, že se domníváme, že tím paní Markéta Bartošová čtenáři obratně a cíleně podsouvá pravý opak ve smyslu „toto společenství špatně vypadá“. Co se pak týká Mantry Ryzí Přímosti: „Miluji tě… opravdu ano… neexistuje chyba… neexistuje vina… a neexistuje ani zločin, který by tě zbavil mé lásky… Uznávám tě… jsi Dokonalý/á takový/á jaký/á jsi.“, kterou s námi ze svého nezměrného soucitu Lumír Láska – Buddha Maitreya sdílel, domníváme se, že tato mantra vyjadřuje něco, čemu není možné porozumět, pokud k tomu není bytost dostatečně morálně způsobilá. Zvláště pak, pokud to ke škodě bytostí ostatních nějaká bytost ze svých vlastních a soukromých důvodů vytrhne z kontextu a zasadí do kontextu jiného, který jí na základě míry utrpení, kterému bytost aktuálně podléhá, vyhovuje. Skutečným zájemcům o svou duchovní realizaci Lumír Láska ve své knize MAITREYA BUDDHA SÚTRA aneb PRÁZDNOTA… MATKA DĚDICŮ NESMRTELNOSTI dává konkrétní pokyny pro práci s touto hlubokou mantrou, tak aby jim byla v jejich subjektivitách přínosem. K vyjádření Markéty Bartošové „jiný plamenný příspěvek, kde Lumír Láska volá po vystoupení z EU a obnovení Československa, ve kterém by byl prezidentem Daniel Landa a jeho poradcem pan poslanec Volný, známý obchodník s chudobou, milovník Ruska a odpůrce roušek, mluví o “sebrance bytostí, které si právem nezasluhují název a označení lidé” uvádíme: Že se domníváme, že s ohledem na již shora uvedenou karmickou zátěž, které, jak se domníváme, paní Markéta Bartošová podléhá, je naprosto přirozené, že člověk, jenž žije v potlačení, považuje emoce za své nepřátele, které tudíž pak potlačuje. Domníváme se, že jde o obrovskou mezeru v duchovním vývoji paní Markéty Bartošové. Domníváme se proto, že paní Markéta Bartošová nepracuje se svým emočním tělem buď proto, že s ním pracovat neumí, nebo že s ním pracovat z nějakého důvodu odmítá. Následky vynechávání této – dle nás nezbytné – duchovní praxe, se pak, jak se domníváme, projevují v podobě následků agresivních a vyhraněných projevů, a tak také na nás také celý projev (který se na první pohled tváří blahosklonně) paní Markéty Bartošové působí. K tomu dále uvádíme, že je na první pohled sice nepatrný – zato zásadní – rozdíl v emočním projevu člověka, který sám sebe nepotlačuje, a v projevu člověka, který si ve svém srdci chová svou vlastní nezpracovanou zášť, jež je přímo úměrná úrovni jeho utrpení, které přímo souvisí s mezerami v duchovní praxi, ve smyslu realizace Poznání Buddhy. S tím taktéž souvisí skutečnost, že na první pohled naprosto stejné projevy dvou lidí ve skutečnosti stejné být nemusí. Domníváme se, že člověk, který je schopen sebereflexe a který se ovládá natolik, aby své vášně krotil, si pak může dovolit se projevovat vášnivě. Stejně tak je známa spousta příkladů duchovních Mistrů, kteří se vášnivě projevovali – patřil k nim například jak Pán Ježíš Kristus, tak tibetský lama Buddha Marpa Překladatel, žák Buddhy Náropy a učitel Buddhy Milarëpy. K uvedenému dále uvádíme, že sám Lumír Láska často říká, že jednou z nejtěžších duchovních disciplín vůbec je uvědomění, že i když člověk jedná upřímně a čestně, neznamená to, že ostatní budou jednat také tak. Pokud jim to přirozené není, budou prostě jednat tak, jak jim to přirozené je. Domníváme se, že je naprosto přirozené, aby bytosti, které podléhají utrpení, každou z kontextu vytrženou informaci použily k tomu, co je takovým bytostem přirozené, tedy k opakování utrpení do okamžiku, kdy přesáhnou dualitu a své utrpení, kterému podléhají, ukončí. Z uvedených důvodů ani neočekáváme, že by někdo takový mohl mít pochopení pro obyčejný (z kontextu zde vytržený) projev emocí, na kterém samo o sobě není nic špatného a který, jak se domníváme, jako „špatný“ hodnotí přirozeně jedině někdo, kdo jej jako špatný rozpoznává u sebe samého. Domníváme se, že to s Lumírem Láskou nijak nesouvisí. Domníváme se také, že jde o otisk karmy a o pokus o jeho předání, tedy o pokus o navázání karmické souvislosti utrpení s bytostmi, které mají ochotu se na takovém utrpení spolupodílet. Domníváme se také, že je to v přítomnosti bytostí, které s emočním tělem pracují, přirozeně nemožné. Pokud se tedy v tom co takto vnímáme nemýlíme, pak paní Markétě Bartošové s láskou a úctou k jejímu utrpení soucitně doporučujeme práci s emočním tělem, bez které podle nás není možné, aby se mohla projevovat přirozeně a autenticky. Konkrétně pak označování pana poslance Volného ze strany paní Markéty Bartošové „známý obchodníka s chudobou, milovník Ruska a odpůrce roušek“ uvádíme: Že s ohledem na skutečnost, že se domníváme, že se paní Markéta Bartošová staví do pozice „zástupce privilegované náboženské skupiny, která má oproti jiným duchovním proudům výhradní právo na to, aby udělovala duchovní povolení, požehnání a zmocnění“, konstatujeme, že se domníváme, že s chudobou obchoduje právě paní Markéta Bartošová. Pokud je pak pan poslanec Volný skutečně milovník Ruska a paní Markétě Bartošové to vadí, pak se domníváme, že paní Markéta Bartošová si ani neuvědomuje, že se vymezuje proti Rusku, což považujeme za otevřený projev xenofobie, jenž, jak se domníváme, není důstojný mnišky, která se nechává oslovovat Ctihodná. Dále pak to, jestli pan poslanec Volný je, anebo není odpůrcem roušek, je jeho vlastní svobodné a svrchované rozhodnutí, kdy pokud paní Markéta Bartošová pana poslance Volného jako odpůrce roušek zmiňuje, domníváme se, že se přímo účastní na tom, že panu poslanci Volnému podsouvá, že jeho vlastní svobodné a svrchované rozhodnutí není v pořádku a jako takové nemá váhu, což je, jak se domníváme, ze strany někoho, kdo se vydává za zástupce Učení Buddhy, tj. Učení, které Ctí Práva a Svobody Všech Bytostí, krajně v nepořádku. Protože s panem poslancem Volným sympatizujeme právě proto, že – jak to na nás působí – právě on ve všech ohledech navrhuje svobodnou a otevřenou diskusi, dovolujeme si říci, že on rozhodně nemá nic proti tomu, aby byla paní Markéta Bartošová „přijímačem roušek“. V tomto smyslu se domníváme, že zatímco se paní Markéta Bartošová vyhranila proti svrchovaným právům a svobodám pana poslance Volného, pan poslanec Volný směrem ke Ctihodné mnišce Tenzin Palmo pak nikoliv. S ohledem na uvedené se také domníváme, že politik může mít duchovní úroveň ve smyslu uznání práv a svobod cítících bytostí hlubší než duchovní představitel, ale zrovna tak je to přirozeně možné i naopak. Co se týká prohlášení paní Markéty Bartošové „Lumír Láska mluví o “sebrance bytostí, které si právem nezasluhují název a označení lid锓, pak konstatujeme, že jde o větu z kontextu vytrženou a domníváme se rovněž, že toto vytrhování z kontextu – bez toho, aby byl uvedený zdroj celého textu – samo o sobě hovoří o tom, že je to ze strany paní Markéty Bartošové jednání opět účelové. Dodáváme, že Lumír Láska se tak vyjádřil spontánně o lidech nečestných a nepoctivých a je proto na každém, bez ohledu na to, co si o Lumíru Láskovi myslí, aby se nad jeho textem zamyslel – v tom smyslu, zda on sám je čestný a poctivý, či není. Odkaz na celý text naleznete zde: https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=1387305578295081&id=100010469569311 Konkrétně k vyjádření paní Markéty Bartošové: „Ale co se stane, pokud si člověk dovolí kriticky myslet a projevit se v některé z asi desítky facebookových skupin propagujících pana L. a jeho knihy, trička a hrníčky a s oblibou sdílejících příspěvky z proruských dezinformačních webů a jakési ukrajinské sekty, která navenek prezentuje tvořivou společnost, ale také hlásá, že Putin osvobodí Slovany z amerického područí, vlastní názor nebo sdílet negativní zkušenost?“ uvádíme: Že se nám, vzhledem k naší domněnce, že jde o xenofobii (jak je uvedeno výše) paní Markéta Bartošová naopak jeví jako „proamerická“. Proti tomuto druhu jejího vymezení a vyhranění nic nemáme, za sebe však konstatujeme, že nejsme ani pro-ruští, ani proti-ruští, že nejsme ani pro-ukrajinští ani proti-ukrajinští, že nejsme ani pro-američtí ani proti-američtí, že jsme pouze pro-lidští. Dále pak konstatujeme, že pokud bychom shledali ze strany pana poslance Volného nečestné jednání směrem k paní Markétě Bartošové, zastali bychom se jí. Domníváme se, že právě v obyčejné, lidské a milující laskavosti paní Markéta Bartošová jako člověk selhává, a proto jí ani nezbývá, než aby se takto politicky vymezovala a vyhraňovala. Pokud jde o nás, uznáváme každý národ a lidi v něm. Pokud jde o nás, vážíme si kultury každého národa a jsme šťastní, že v tomto smyslu můžeme být součástí celosvětového kulturního dědictví. K uvedenému dále uvádíme, že pokud se paní Markéta Bartošová skutečně opřela do paní profesorky PhDr. Anny Hogenové, CSc., do hnutí Allatra, do pana poslance Lubomíra Volného a do bytostí v roli rinpočhe nebo svámí operujících v české kotlině, jejichž autoritu paní Markéta Bartošová – jak to tak na nás působí – zpochybnila, pak se také domníváme, že to ve skutečnosti hovoří o tom, kým je paní Markéta Bartošová – ve smyslu sklonu se politicky a nábožensky vyhraňovat a vymezovat, a nikoli o tom, kým je Lumír Láska a Sangha SRDCE DHARMY, ani ne o tom, kým je paní profesorka Anička Hogenová, čím je hnutí Allatra, nebo kým je pan poslanec Volný. K uvedenému dále uvádíme, že se nebráníme ve vzájemné úctě spolupracovat s jakoukoli duchovní skupinou či bytostí dobré vůle reprezentující jakýkoli duchovní směr, sledující zájem všech bytostí bez rozdílu, včetně paní Markéty Bartošové. Paní Markéta Bartošová se dále táže „Ale co se stane, pokud si člověk dovolí kriticky myslet a projevit se v některé z asi desítky facebookových skupin propagujících pana L. a jeho knihy, trička a hrníčky“, zatímco svůj článek vystavila na www.buddhaweb.cz, jehož součástí je e-shop, který propaguje články s paní Markétou Bartošovou spřízněných duchovních směrů, jejich literaturu a další předměty. S ohledem na tuto skutečnost se domníváme, že paní Markéta Bartošová není schopna sebereflexe a proto ani reálného kritického smýšlení. K prohlášení paní Markéty Bartošové: „některé z asi desítky facebookových skupin propagujících pana L. s oblibou sdílejících příspěvky z proruských dezinformačních webů“ uvádíme: Že se domníváme, že se paní Markéta Bartošová vymezuje „proamericky“ a v tomto svém sklonu k extrémismu předjímá ten samý sklon k extrémismu u bytostí ostatních – třeba v tom smyslu, že se vymezují „prorusky“, a to jenom proto, že si nějaký člověk dovolil projevit se v tom smyslu, že nesouhlasí s jakousi dílčí záležitostí. Domníváme se proto, že paní Markéta Bartošová tak pod vlivem svého sklonu ke konfliktu čelí svému vlastnímu neporozumění, ve kterém ulpívá na povrchu situací. Domníváme se, že takovému utrpení se člověk může vyhnout pouze za předpokladu, že bude nestranný, tzn., že se nepostaví na žádnou ze stran s výjimkou lidských práv a svobod jako takových, tj. Učení Buddhy. S ohledem na uvedené se proto domníváme, že paní Markéta Bartošová sama nerozpozná, co jsou weby dezinformační, a co nikoliv. Dále pak projevy ze strany paní Markéty Bartošové považujeme za projevy neúcty člověka k člověku, kdy jsou pro nás samy o sobě takovéto projevy hlavním varovným signálem u zdrojů, které považujeme za zdroje dezinformační. Co se pak týká prohlášení paní Markéty Bartošové o tom, že: „některé z asi desítky facebookových skupin propagujících pana L. a jeho knihy, trička a hrníčky a s oblibou sdílejících příspěvky jakési ukrajinské sekty, která navenek prezentuje tvořivou společnost, ale také hlásá, že Putin osvobodí Slovany z amerického područí“ opakujeme: Že rádi navážeme spolupráci s každým duchovním proudem či směrem, který uznává také všechny ostatní duchovní proudy a směry a v tomto smyslu sleduje zájem celého lidstva. Domníváme se, že duchovnímu hnutí Allatra, které zastává náboženskou snášenlivost, se tento zájem podařilo sjednotit do Osmi Osnov Tvořivé Společnosti, tj. do osmi pilířů, na kterých může být postaven nový svět (https://allatraunites.com/cs/8-osnov-tvorive-spolecnosti). Konstatujeme, že je možné, že pod hlavičkou různých duchovních tradic mohou působit i lidé, kteří na základě svých vlastních karmických otisků mohou jednat extrémisticky, což ale ještě neznamená, že proto budeme zavrhovat celou tradici i s jejími vznešenými myšlenkami a ideály. Domníváme se, že paní Markéta Bartošová má na základě svých předchozích zklamání s lidmi strach čelit novým celosvětovým a celospolečenským výzvám, které spočívají zejména v tom, že když už se setkáme s někým, kdo projevuje extrémistickou náboženskou nebo národnostní nesnášenlivost, budeme to my, kdo do té situace vnese světlo v podobě návrhu vycházet spolu ve vzájemné mezilidské úctě. Co se pak týká prohlášení paní Markéty Bartošové: „Ale co se stane, pokud si člověk dovolí kriticky myslet a projevit se, mít vlastní názor, nebo sdílet negativní zkušenost?“ uvádíme: Že se domníváme se, že mít názor je jedna věc, a sklon k agresivnímu egoistickému útočení a vyhraňování se jenom proto, že mám jiný názor, věc druhá, zcela rozdílná. K obsahu citací z veřejně dostupných zdrojů, které se paní Markéta Bartošová snaží zprostředkovat, přestože se jedná o obsah, které si každý zájemce může vyhledat sám, uvádíme, že se domníváme, že se paní Markéta Bartošová evidentně věnuje namísto své vlastní duchovní praxi nadbytečnému úsilí, které jí rozhodně šťastnou neučiní. Dále pak se domníváme, že paní Markéta Bartošová z místa jakési pomyslné autority duchovní policie buď automaticky předjímá, že všichni lidé, kteří něco o někom sdílejí, nikdy nemají žádné nečestné úmysly a proto mluví za všech okolností vždy pravdu, nebo si je velmi dobře vědoma opaku, ale vyhovuje jí to tak. Pokud si však výše uvedeného paní Markéta Bartošová vědoma je, znamená to, že zneužívá situace. Z našich zkušeností víme, že ne každý člověk má čestnost a upřímnost v povaze. Pokud by tomu tak totiž bylo, nebylo by zde přítomno utrpení a Učení Buddhy by postrádalo na svém smyslu i významu. Vlastnosti, jako je čestnost a upřímnost, považujeme za vlastnosti vzácné, a domníváme se, že v útrpném koloběhu zrození a smrti Samsára je naprosto přirozené, že je mnohem snazší opatřit si o komkoli informace negativní, nežli ty pozitivní. A při tom všem nyní nebereme v potaz ani motivaci toho, kdo si je – pro své vlastní účely na základě utrpení, kterému sám podléhá – opatřuje. Domníváme se, že je naprosto přirozené, že bytosti, které si neváží samy sebe, ani své vlastní cti a upřímnosti, se orientují na to, co je pro ně snadněji dosažitelné v domnění, že si tím snad vyzískají nějakou čest, což považujeme za sebeklam. Dále pak konstatujeme, že pokud bychom neviděli smysl v jiných, bohulibých činnostech a měli bychom – z nějakého nám neznámého důvodu – potřebu věnovat svůj drahocenný čas tomu, abychom se zaměstnávali psaním podobných článků o komkoliv, nic náročného by to nebylo. Namísto toho ale svůj drahocenný čas věnujeme něčemu, co tak snadné už není (protože to vyžaduje skutečně nezištnou investici), tj. duchovní praxi a jejího sdílení v zájmu všech ostatních bytostí. Domníváme se také, že pokud už paní Markéta Bartošová k nějakým, pro ni alarmujícím informacím přišla a ze své pozice duchovní autority se skutečně obávala, že by snad nějaká z bytostí mohla utrpět jakousi újmu, měla nejprve vynaložit veškeré své nezištné úsilí k tomu, aby si ony informace nejprve osobně ověřila i u strany druhé, což se ale nestalo. A protože tak neučinila, domníváme se, že z její strany se dopustila jednání, které není v souladu s Učením Buddhy, protože tím mohla způsobit újmu těm, které se ani nepokusila vyslechnout. Ne každý to ví, ale buddhistický mnich se zavázal svou službou všem bytostem bez rozdílu. Z tohoto důvodu si prostě nesmí a nemůže dovolit, aby – s ohledem na nestrannost – ve svém srdci opustil byť jedinou bytost, aby tak – právě z jeho strany – nebyla takové, byť jediné bytosti způsobena újma. Pokud by byla, znamenalo by to, že taková bytost byla ze strany paní Markéty Bartošové ponechána napospas. Každý skutečný buddhistický mnich dobře ví, že pokud by právě v tomto selhal, ponese za to karmické následky. S ohledem na shora uvedené se domníváme, že paní Markéta Bartošová s ostatními jedná tak, jaký má ve skutečnosti vztah sama se sebou. Domníváme se také, že Lumír Láska a členové Sanghy SRDCE DHARMY byli ze strany Markéty Bartošové, mnišky z kláštera, která se nechává oslovovat „Ctihodná Tenzin Palmo“ v tomto smyslu opuštěni a ponecháni napospas. A nejen to – domníváme se též, že tato klášterní mniška tak jednala na úkor bytostí ostatních účelově, tak aby samu sebe a tradici, ve které působí, zviditelnila. S ohledem na uvedené se domníváme, že paní Markéta Bartošová v duchovním slova smyslu opustila jak samu sebe, tak bytosti z obou stran, aby si na jejich úkor zajistila pro sebe výhodu, čímž však – s ohledem na tvoření strastiplných karmických souvislostí – ve skutečnosti neprospěla ani sobě, ani nikomu jinému. Pokud vezmeme v potaz, že buddhistický mnich se zavazuje službou všem ostatním bytostem bez rozdílu, domníváme se, že takové jednání je ze strany paní Markéty Bartošové jednáním krajně nepřípustným, o to víc, že se tak děje ze strany někoho, kdo prohlašuje Zdůraznit bych chtěla zejména aspekt mnišství, protože jeho úloha je mimořádná.“ Konkrétně pak k tvrzení paní Markéty Bartošové „Pan L. a jeho příznivci následně autora příspěvku obviňují ze lži, překrucování, zvrácenosti, malosti, nenávisti… nevím, jestli je ten přehled vyčerpávající. Nakonec se manipulativním způsobem (vyvozením závisti z pouhého konstatování nemalých finančních nákladů a jejich možná ne úplně vhodného využití) snaží probudit v něm pocity provinění takto: “ uvádíme: Že se domníváme, že paní Markéta Bartošová, mniška, která si nechává říkat „Ctihodná“, na nás působí dojmem, že namísto toho, aby se skutečně namáhala a vynakládala své opravdové a nezištné úsilí na to, aby znesvářené strany vedla ke smíru (když už se k ní informace o třenicích dostanou), ona naopak nachází zvláštní zalíbení v tom, že tyto mezi sebou mají rozepře, což – jak se domníváme – vnímá jako svou příležitost k tomu, aby ze svého místa tyto (pro ni z kontextu naprosto vytržené) záležitosti hodnotila a činila z nich své závěry za účelem zviditelnění sebe samé. Domníváme se proto, že paní Markétě Bartošové takové spory ve skutečnosti vyhovují, a to zejména proto, aby tyto z kontextu vytržené záležitosti z místa své duchovní autority hodnotila a soudila, a činila z nich posléze své vlastní závěry, protože to svým způsobem vnímá jako příležitost k seberealizaci skrze roli soudce, který hájí práva bytostí; tedy skrze roli, ve které by našla své opodstatnění. Domníváme se, že je to únik paní Markéty Bartošové, který jí dává zapomenout na její vlastní nezpracovaná traumata. Proto (nejen, že se domníváme, že paní Markéta Bartošová vznešené cíle nesleduje) doplňujeme dále, že soudce má splňovat základní předpoklad nestrannosti, o kterém, jak se domníváme, v případě paní Markéty Bartošové nemůže být vůbec řeč. Pokud se tedy nemýlíme, sledování takových krátkodobých světských cílů, které jsou na úkor toho kdo je sleduje, a proto i na úkor všech bytostí ostatních, ke štěstí nevede a jde tedy o jednání, které není v souladu s Učením Buddhy. S ohledem na shora uvedené uvádíme, že se domníváme, že mnišky z kláštera, která si nechá říkat „Ctihodná Tenzin Palmo“, není důstojné, aby za těchto okolností takové informace svým jménem jakkoli šířila, zveřejňovala a vydávala je za hodnověrné, aniž by nejprve dala možnost vyjádřit se cestou důstojnou též i protistraně. Domníváme se, že takové jednání je v přímém rozporu s právy a svobodami, domníváme se, že se jedná o způsob agresivního aktu proti právům a svobodám jednotlivce pod taktovkou někoho, kdo sám sebe označuje za mnišku, která si nechává říkat „Ctihodná“, což považujeme za akt nečestného, tedy ne-cti-hodného jednání. Takové jednání tedy není ani úctyhodné, ani důstojné. Konstatujeme také, že každý Buddha – už z přirozené povahy Samsáry – měl, má a bude mít své zaryté odpůrce a své bratrance Dávadatty (viz Vznešený Buddha Šákjamuni zvaný GAUTAMA), bažící po moci a dominanci nad ním, a to do okamžiku, kdy se i tito probudí. Domníváme se, že vyjadřovat se potom k takovým informacím zvlášť, je rovněž tak pod úroveň naší důstojnosti, zmíníme proto pouze náhled v podobě řečnických otázek pro možnost k zamyšlení: Je možné, že informace nejsou vždy jen takové, jak je někdo prezentuje? Je například možné, že někdo nebyl čestný vůči Lumíru Láskovi a členům Sanghy SRDCE DHARMY v tom smyslu, že se pokoušel po zádech ostatních dostat na nějaký pomyslný vrchol ve struktuře, která v naší přítomnosti ve skutečnosti ani neexistuje? Je možné, že to takové bytosti ve svém vlastním utrpení považují za své vlastní selhání? Je možné, že takové bytosti pak v bezpečné vzdálenosti, tam, kde se k tomu Lumír Láska a Sangha SRDCE DHARMY nemohou otevřeně vyjádřit, společně slučují a agresivně popisují své zážitky pokrouceně, tak jak jim to zrovna vyhovuje, aby to sami se sebou v tomto psychologickém pekle mohli vůbec vydržet? Je možné, že se některá z bytostí do Lumíra Lásky zamilovala a přála si, aby se věnoval výhradně jí, aby jí tak byl – proti jeho svobodné vůli – po vůli? Je možné, že Lumír Láska a Sangha SRDCE DHARMY takové jednání za projev lásky nepovažuje? Je možné, že se podobným způsobem některá z bytostí zamilovala do některého z členů Sanghy SRDCE DHARMY a přála si, aby se jí věnoval výhradně a byl – proti jeho svobodné vůli – po vůli jí? Pokud ano, je možné, že ten, komu se nepodařilo, aby si objekty své touhy takovéto formě pseudolásky podřídil, zakouší období zhrzené lásky, která je schopna ve smyslu nedůstojného jednání čehokoliv? Je možné, že takové bytosti se domnívají, že nebýt Lumíra Lásky, podařilo by se jim, aby si objekt své touhy podřídili? Pokud ano, je možné, že by v takovém subjektivním rozpoložení mohli vnímat Lumíra Lásku jako překážku svého štěstí? Pokud ano, je možné, že takové bytosti si třeba ani neuvědomují, že nebýt Lumíra Lásky jako příčiny a podmínky, nebylo by ve skutečnosti ani možné, aby se ty bytosti s objekty svého touhy vůbec setkaly? Je dále možné, že bytosti, které si neuvědomují tyto základní souvislosti, čelí ve skutečnosti samy sobě a mohou být ve své psychospirituální krizi zoufalé? A pokud ano, je možné, že zoufalé bytosti jednají zoufale? Je pak dále možné, že takové bytosti se ve skutečnosti nedokáží smířit s tím, že objekt jejich touhy odmítá, aby na něm kdokoliv prosazoval způsoby dominantní, tj. pudové, protože je ho to nedůstojné, proto, že sám s nikým takovýmto způsobem nejedná a proto, že se tím ve skutečnosti vyjadřuje o bezpodmínečné lásce ke všem bytostem bez rozdílu, která je proto pro bytosti, které podléhají svému utrpení nepostřehnuta a nepochopena? Je možné, že takové zhrzené lásky mohou pociťovat jistou míru zklamání, protože se nedokáží vyrovnat s tím, že se jim nepodařilo na objekty své touhy demonstrovat své vlastní sklony k prosazování dominance? Je možné, že bytosti nedůstojné se před bytostmi důstojnými za své jednání ve skutečnosti stydí, a bytosti důstojné je proto mohou iritovat? Je možné, že si to mohou takové bytosti vykládat tak, že je někdo nemá rád, přestože to tak není? Je možné, že přítomnost Lumíra Lásky a Sanghy SRDCE DHARMY proto mohou některé zhrzené bytosti urážet? Je možné, že takové zhrzené lásky mohou zrovna tak, jako touží po objektech své touhy, toužit po pomstě na nich, ke které využijí všech možných a dostupných prostředků? Je možné, že se takové zhrzené lásky ve skutečnosti pokouší o udržení kontaktu s objekty své touhy způsobem negativním, například tak, že svůj život, který by mohli naplnit službou ostatním, raději obětují práci na anti-kampaních, ve kterých se způsobem pro ně nedůstojným spojují s dalšími nečestnými bytostmi proti bytostem čestným a upřímným jen proto, aby samy sebe vykreslovaly jako ty „dobré“ a poukazovaly na ty „špatné“? Není snad takové jednání pro zástupce takto trpících bytostí naprosto přirozené? Nevypovídá to spíš něco o tom, že takové bytosti ve skutečnosti nepřijímají samy sebe a namísto toho vzhlíží k objektům své touhy, proti kterým bojují, aniž by je o to kdokoli prosil? Není to snad ve skutečnosti projevem lásky a nesmíření se s rozchodem? Je tedy možné, že takové zhrzené lásky ve skutečnosti s Lumírem Láskou a Sanghou SRDCE DHARMY nijak nesouvisí, jelikož jde o nezpracované karmické souvislosti, které v základu vychází nejen ze vztahu s rodiči, ale zejména ze vztahu k sobě samé a následně pak s celkovým přístupem k celému světu a jakýmkoliv bytostem v něm sdruženým? Je také možné, že Lumír Láska a Sangha SRDCE DHARMY čelí častým útokům ze strany partnerů nebo rodičů jakéhokoliv pohlaví, které je vnímají jako hrozbu, protože jejich děti, partneři a rodiče se začali zajímat o Učení Buddhy, které je vede k důstojnosti a nezávislosti? Je proto možné, že takové bytosti si myslí, že nebýt Lumíra Lásky a Sanghy SRDCE DHARMY, nepřišly by o své nároky, které by si mohly na své bližní ve svém sklonu prosazovat dominanci donekonečna vymáhat? Pokud to všechno možné je, pak se domníváme, že takové bytosti touží po lásce, kterou nikdy nenaleznou, protože lásku je možné nalézt pouze tak, že ji způsobem nezištným sdílí – ne tak, že si ji způsoby zištnými vymáhají. Tím máme na mysli, že dokud se některá z bytostí domnívá, že bude šťastná, když jí bude někdo po vůli, a nešťastná, pokud tomu tak nebude, je to sama bytost, která v sobě takovou podmínku štěstí tvoří, a protože ji tvoří, je to ona sama, kdo sama sobě utrpení způsobuje – bez ohledu na to, s jakými bytostmi se v jaké karmické souvislosti právě nachází, čímž máme na mysli, že jsme na tom všichni stejně, protože se nám ve skutečnosti dostane pouze takové lásky, jakou jsme my sami ochotni světu nabídnout, což znamená, že je v tom úžasná spravedlnost a není proto třeba, aby na nás někdo žárlil nebo nám záviděl, či snad aby držel nedůstojný policejní dohled nad tím, kdo co jak má, protože tu odpovědnost za to, kdo co jak má, nese každý sám za sebe. Dále pak upozorňujeme na to, že se domníváme, že paní Markéta Bartošová nezná všechny souvislosti vztahů, avšak se k nim vyjadřuje, jakoby tomu tak bylo. Aby se k tomu mohla skutečně relevantním způsobem vyjádřit, byla by nutná podmínka nestrannosti, kterou paní Markéta Bartošová nesplnila, protože se o stranu druhou nikdy nezajímala. Dále pak na tomto příkladu připomínáme, že při sběru jakýchkoliv informací je to v první řadě motivace, která vypovídá o charakteru toho, kdo tyto informace schraňuje – zda se zajímá nezištně o všechny bytosti, anebo sleduje pouze a výhradně své vlastní zájmy. Nedovedeme si představit, že by například Lumír Láska nebo kdokoliv ze Sanghy SRDCE DHARMY sbírali informace za účelem prošetření relevantnosti vztahu např. paní Markéty Bartošové a dalajlámy s cílem jej zpochybnit, nebo s cílem zpochybnit někoho z nich v souvislosti s Učením Buddhy. Poukazujeme na to, aby bylo jasné, že reagujeme na možné způsoby morálně slabých jedinců, nikoli na tradice jako takové. K ostatním názorům, o kterých se domníváme, že je pro své vlastní záměry a účely paní Markéta Bartošová všemožně posbírala, konstatujeme, že se domníváme, že si paní Markéta Bartošová dala velkou práci s tím, aby vytvořila dojem „důkazní tíhy“ proti Lumíru Láskovi, což je až příliš snadné u člověka, který je veřejně známou osobností, zvláště pak, koncentruje-li se člověk na sběr takových názorů, které člověku, který je sbírá, vyhovují. Stejně tak se to dá říci o duchovním hnutí, kterým je Sangha SRDCE DHARMY. K prohlášení paní Markéty Bartošové: „Myslím, že z uvedeného je dostatečně zřejmé, že společenství, které pan L. založil, nese některé typické znaky kultu: nejprve dá pocit výjimečnosti (i nejbližší následovníci, tzv. průvodci, jsou nazýváni probuzenými mistry), avšak později, pokud se někdo projeví jinak než podle přání vůdce, namísto věcné diskuse přijde manipulace – odvádění pozornosti od podstaty problému, podsouvání něčeho, co vůbec nebylo řečeno a ponižování a znevažování nepohodlných jedinců, ať už těch, kteří pokládají nepříjemné otázky, nebo těch, kteří mají nějaké výhrady vůči osobě pana Lásky či fungování společenství. Nemusí to být zkušenost fatální, ale zcela jistě ne příjemná:“ uvádíme: Že se domníváme, že paní Markéta Bartošová s poukázáním na „důkazní tíhu“, na které si dala záležet, opět čtenáři podsouvá „myslím, že z uvedeného je dostatečně zřejmé“, což považujeme za hrubou manipulaci. Člověk, který se ostatní nesnaží ovlivnit, nechá na nich samotných, co jim je, anebo není zřejmé. Domníváme se, že jde o subjektivní rozpoložení člověka, který se pohybuje v okruhu bytostí, které se předhánějí v tom, kdo toho víc ví a komu je to co je k vědění více jasné. Domníváme se, že jde o méněcennost spojenou s jakýmsi druhem výsměchu lidem, kterým paní Markéta Bartošová svůj článek adresuje, lidem, kteří by to všechno, co paní Markéta Bartošová napsala, asi nepochopili, pokud by jim to paní Markéta Bartošová nejprve neozřejmila. To považujeme za jednání povýšené, avšak s ohledem na již řečené nijak osobní, protože se domníváme, že ve skutečnosti jde o veřejnou zpověď o tom, jak paní Markéta Bartošová rozmlouvá ve své subjektivitě sama se sebou. K prohlášení paní Markéty Bartošové: „Podobným zkušenostem se můžeme relativně snadno vyhnout, budeme-li používat vlastní úsudek a pojmy spíš než dojmy. A zajímat se o zdrojové texty a důvěryhodné komentáře učitelů, kteří nepopírají, co je řečeno v sútrách, a učí své studenty kritickému zkoumání spíše než obdivu ke své jedinečnosti. Pak na falešný podpis nenaletíme, ani když bude mířit hodně vysoko. Tenzin Palmo“ uvádíme: Domníváme se, že paní Markéta Bartošová čtenáři podsouvá, že je důvěryhodnou duchovní autoritou, která ví, jak používat vlastní úsudek a správně pracovat s pojmy. Domníváme se, že paní Markéta Bartošová tak činí na úkor Lumíra Lásky, Sanghy SRDCE DHARMY a bytostí ostatních – v tom smyslu, že svou důvěryhodnost staví na principu, že jedny poníží, aby sebe samu v očích ostatních pozvedla. Domníváme se, že paní Markéta Bartošová doporučuje lidem, aby se raději vyhýbali svým vlastním životním zkušenostem a aby se raději spolehli na doporučení, které paní Markéta Bartošová považuje za relevantní. Domníváme se proto, že paní Markéta Bartošová považuje Lumíra Lásku a Sanghu SRDCE DHARMY jako svou příležitost k tomu, aby se jako duchovní autorita zviditelnila. Domníváme se, že mnišky, která se nechává nazývat „Ctihodná Tenzin Palmo“ je takové jednání nedůstojné. Konkrétně pak k prohlášení paní Markéty Bartošové: „A zajímat se o zdrojové texty a důvěryhodné komentáře učitelů, kteří nepopírají, co je řečeno v sútrách, a učí své studenty kritickému zkoumání spíše než obdivu ke své jedinečnosti.“ uvádíme: Že se domníváme, že paní Markéta Bartošová vydává nějaké texty za „zdrojové“, ale není konkrétní v tom, co tím má na mysli. Pro pořádek konstatujeme, že paní Markéta Bartošová nemá v rukou žádné texty, které napsal sám Vznešený Buddha Šákjamuni zvaný GAUTAMA, aby tedy o nich mohla hovořit jako o „zdrojových“. Dále pak, pokud paní Markéta Bartošová mluví o nějakých učitelích jako o „důvěryhodných“, pak konstatujeme, že má právo, které ji nikdo neupírá, aby důvěřovala tomu, komu ona sama uzná za vhodné, nemá však právo na to, aby tu samou možnost svobodné volby upírala komukoli jinému. Dále pak, pokud paní Markéta Bartošová hovoří o tom, že nějací učitelé jsou podle ní důvěryhodní, protože nepopírají, co je řečeno v sútrách, pak konstatujeme, že pokud jsou sútry vnímány pouze povrchním způsobem z úrovně dialektiky, je naprosto přirozené, že v této úrovni se navzájem popírají. Pokud tomuto paní Markéta Bartošová nerozumí, pak nerozumí ani tomu, proč jsou učitelé, které ona považuje za důvěryhodné, skutečně důvěryhodní. Z tohoto důvodu se domníváme, že paní Markéta Bartošová – ze své duchovní úrovně – učitele, které považuje za důvěryhodné, vyznává jako duchovní autority na základě víry v ně, a nikoli na základě prožité duchovní zkušenosti s nimi. Pokud se nemýlíme, tak paní Markéta Bartošová z tohoto místa víry říká, že tito učitelé své studenty učí kritickému zkoumání, a právě proto se domníváme, že paní Markéta Bartošová nám sama tímto způsobem o sobě prozrazuje, že ona sama není ke kritickému zkoumání způsobilá. Pokud se tedy nemýlíme, a paní Markéta Bartošová své učitele uctívá na základě víry a obdivu k nim, což je možné považovat za představu jedinečnosti, je pak docela možné, že to samé pak předjímá u Lumíra Lásky. K uvedenému dále konstatujeme, že to nijak nesouvisí s učiteli jako takovými, ale s tím, jak to podle toho – jak se domníváme – ve své subjektivitě zakouší paní Markéta Bartošová. Dále pak konstatujeme, že teprve až po tom, kdy bytost uskuteční duchovní zkušenost na pojmech mentálně nezávislou, je možné sútrám jako takovým porozumět, jinak to není možné. Domníváme se proto, že představy paní Markéty Bartošové „budeme-li používat vlastní úsudek a pojmy spíš než dojmy“ jsou v tomto kontextu „mimo mísu“. Je nám až s podivem, že do této duchovní zkušenosti, mnišku z kláštera, která přijala mnišské sliby od dalajlámy, do dnešního dne nikdo nezasvětil, zvláště pak, když vezmeme v potaz, že tibetský Buddha Milärepa byl významný právě tím, že nebyl vůbec učeným a každého, kdo se mu pokoušel prodat svou učenost, podobně tak, jako paní Markéta Bartošová nám, prostě a obyčejně překonal hloubkou svého vhledu do povahy reality. K tomu dále uvádíme, že sám Buddha Milärepa čelil lamovi, který na něj žárlil, protože do okamžiku, než se v jeho realitě Buddha Milärepa objevil, měl mnoho příznivců, kteří mu projevovali přízeň a úctu a dávali mu spousty darů. Domníváme se proto, že to, že je někdo učeným, ještě nezaručuje, že má skutečně rozvinuté kvality milující laskavosti. Slovy Buddhy Milärepy pak pro možnost rozjímání dodáváme: „Kdo nachází zalíbení ve zlém jednání a sebe z činů skutečně prospěšných netěší, hromadí si následky zlé karmy. Jenom upřímné přání po tom, co je všem bytostem prospěšné, může následky takové karmy očistit. Kdo nezná sebe a svá vlastní mentální omezení a vyhlašuje se za autoritu, ten vystaví ostudě sebe i ostatní. Kdo nezná svá vlastní pouta, nemůže rozumět příčinám a následkům utrpení bytostí, které si přeje vést. K dosažení praktického vědění se vzdejte všech cvičení, která posilují vaše zlé vášně, protože vedou k sobectví, i když se zdají být na první pohled ctnostná. Život každé bytosti je krátký a okamžik smrti nejistý, jednejte proto tak, abyste se nemuseli sami za sebe stydět. Vyvarujte se proto zlých skutků třeba i s nasazením vlastního života a získejte tak karmické zásluhy dobra podle svých možností. Když tak budete jednat, můžete si být jistí, že nikdy nejednáte proti rozkazům nejvyšších Buddhů a to i tehdy, kdyby duchovní příkazy mluvily proti vám. Pokud tak budete jednat, mé srdce bude spokojeno a vy jste své povinnosti vůči Samsáře a Nirváně splnili. Každé jiné jednání není v zájmu všech bytostí, je proto neužitečné a nelíbí se mi. Žádná jiná nauka mne uspokojit nemůže, třebaže se ze světského pohledu jeví jakkoliv příjemně.“ Z uvedeného je zřejmé, že běžné světské představy o tom, jak má vypadat duchovní autorita mohou být zavádějící, a zavádějící mohou být dokonce i tehdy, když jsou založeny na informacích z tzv. autentických zdrojů. Jsme přesvědčeni o tom, že jediným možným měřítkem v tomto ohledu může být pouze míra jemnocitu konkrétního jedince, která přímo a úzce souvisí zejména s tím, zda si takový jedinec přeje znát pravdu, protože mu záleží na sobě samém, protože už sám sebe nechce obelhávat, tedy opět – pokora k sobě samému namísto nošení vnější masky. Dále, pokud paní Markéta Bartošová hovoří o „kritickém zkoumání“, domníváme se, že kritického zkoumání je člověk schopen až poté, co rozvine sebereflexi. Pokud paní Markéta Bartošová hovoří o „obdivu ke své jedinečnosti“ pak se domníváme, že si do Lumíra Lásky a do SRDCE DHARMY promítá jakési své nezpracované touhy, které s Lumírem Láskou a Sagnhou SRDCE DHARMY ve skutečnosti nijak nesouvisí. Konkrétně pak k prohlášení paní Markéty Bartošové: „Pak na falešný podpis nenaletíme, ani když bude mířit hodně vysoko. Tenzin Palmo“ uvádíme: Že paní Markéta Bartošová je podle našich zdrojů buddhistkou od roku 2009, přijala jistou víru v nějaké texty, přijala nějaké duchovní vedení od nějakých duchovních autorit, proti kterým nic nemáme, a které nezpochybňujeme, avšak domníváme se, že ze strany paní Markéty Bartošové není namístě, aby komukoliv toto právo svobodné volby upírala, aby se vymezovala proti jakémukoli svobodnému vyznání bytostí ostatních, zvláště pak, pokud jí samotné toto právo svobodné volby nikdo neupírá a proti ní se nijak nevymezuje. Domníváme se, že paní Markéta Bartošová z místa svého náboženského vyznání – což je víra jako každá jiná – vede svou soukromou svatou válku a agresivní křížovou výpravu proti těm, kteří jsou z jejího úhlu pohledu „bezvěrci“. Když si to shrneme, pokud se nemýlíme, paní Markéta Bartošová 12 let něčemu věří, aniž by to byla tradiční víra její rodiny, na základě této víry se stane Ctihodnou mniškou Tenzin Palmo a ze svého místa nám nyní tato mniška říká, že někdo jiný si nemůže věřit v to, v co chce. Různých duchovních tradic, které vykládají Učení Krista je obrovské množství, zrovna tak jako různých duchovní tradic, které vykládají Učení Buddhy. Můžeme o některé z nich říct, že je pravdivější, než jiná? K prohlášení paní Markéty Bartošové: „P.S.: Většina citací pochází z veřejně přístupných příspěvků a diskusí na sociálních médiích, některé pak z rozhovoru, ke kterému svolila bývalá následovnice pana L. Máme k dispozici i mnohem závažnější vyjádření k praktikám pana L., ale nezveřejňujeme je, protože chceme chránit soukromí autora, který se už beztak nachází v těžké situaci.“ uvádíme: Že se domníváme, že s nečestnou motivací se jakýkoliv materiál v rukou toho, kdo ji má, promění v to, kým je on sám. Ve výsledku bude každý čelit sám sobě a tomu, jaké byly jeho skutečné úmysly a motivace a nebude možné se vymluvit, což je dokonale spravedlivé. Co se pak týká prohlášení paní Markéty Bartošové: „Máme k dispozici i mnohem závažnější vyjádření k praktikám pana L., ale nezveřejňujeme je, protože chceme chránit soukromí autora, který se už beztak nachází v těžké situaci.“ uvádíme: Domníváme se, že jde opět o hrubou manipulaci, na kterou lze odpovědět podobně, pro představu a s nadsázkou: „Mluvili jsme s očitými svědky, že paní MB udělala strašné věci, ale abychom ty očité svědky před paní MB ochránili, nemůžeme vám je sdělit, ale věřte nám, jsou skutečně strašné, věřte nám, je to skutečně tak.“ ZÁVĚREM: Domníváme se, že jsme v projevech Markéty Bartošové zaregistrovali sklony k extrémnímu vyhranění v rovině duchovní a sklony ke xenofobii v rovině národnostní a náboženské. Domníváme se, že takové projevy jsou ze strany paní Markéty Bartošové, která se nechává nazývat „Ctihodná Tenzin Palmo“, která dle našich zdrojů přijala mnišské sliby od dalajlámy, nepřípustné, zvláště pak, když on sám hlásá náboženskou snášenlivost a celosvětovou spolupráci v zájmu celosvětového míru. Domníváme se, že mniška, která se nechává nazývat „Ctihodná Tenzin Palmo“ by měla vždy a nekompromisně stavět všeobecná lidská práva nad politickou, národnostní, nebo náboženskou příslušnost. Dále pak uvádíme, že podle našich zdrojů sahají kořeny tradice dalajlámů do roku 1391, a tím pádem v tomto ohledu nelze hovořit o „zdrojích tradičních učení, která sahají až ke slovům samotného Buddhy Šákjamuniho“, tak jak tím operuje autor anebo autoři nadpisu článku, na který reagujeme, ve smyslu povýšit sebe jako skutečné, autentické učení Buddhy a ponížit Lumíra Lásku a Sanghu SRDCE DHARMY jako učení nevěrohodné a neautentické. Připomínáme, že sám Vznešený Buddha Šákjamuni zvaný GAUTAMA a mnoho dalších Buddhů a také lamů čelilo různým spolkům, které na ně útočily podobně. Dále pak uvádíme, že každý dalajláma je těmi, kteří ho uznávají, považován za inkarnaci dalajlámy předchozího a současně za emanaci Avalokitéšvary, bódhisattvy soucitu. Nabízíme řečnické otázky k zamyšlení: Proč by tedy někdo mohl uznávat dalajlámu a na základě toho, že od něj paní Markéta Bartošová přijala mnišské sliby věřit tomu, že paní Markéta Bartošová je nyní Ctihodná Tenzin Palmo, a proč by ze strany této paní ostatní to samé právo na své vlastní názory a víru a důvěru v cokoliv nebo kohokoliv mít neměli, či dokonce nemohli? Není to tedy tak, že dalajláma hlásá náboženskou snášenlivost a sám jeho zástupce, který od něj obdržel mnišské sliby, se jeho odkazem neřídí? Nepopírá tím tedy paní Markéta Bartošová právě toho, od koho mnišské sliby přijala? Domníváme se, že ano, protože máme dojem, že paní Markétě Bartošové je uznání práv na svobodu jakéhokoliv vyznání cizí. Vůbec se také nijak nevymezujeme proti tomu, aby paní Markéta Bartošová uznávala a vyznávala kohokoliv a cokoliv, co jí v jejím životě dává smysl. Domníváme se však, že z naší strany se jí dostává toho, čemu ona sama směrem k nám ochotna není. Domníváme se také, že každý bez rozdílu má právo na svobodu vyznání a konstatujeme, že paní Markéta Bartošová ho od nás má garantováno. Konstatujeme znovu, že respektujeme její názory a vyznání a navrhujeme jí, aby se v tomto ohledu duchovně obrodila a ve své duchovní praxi uskutečnila to samé – čímž jí ale vůbec nenavrhujeme, aby s námi nutně souhlasila. Domníváme se, že proto, aby mohl člověk rozvíjet ono kritické myšlení, o kterém byla řeč a tak se celkově duchovně vyvíjel, je nezbytná komunikace na úrovni, tj. ve vzájemné úctě, což je nemožné, pokud se bytosti dogmaticky koncentrují na agresivní obhajobu své víry jako takové. Domníváme se také, že celý vyhraněný projev paní Markéty Bartošové je projevem morální slabosti člověka, který z místa své pozice za účelem propagace sebe jako duchovní autority zneužil jak sebe, tak bytosti ostatní. Domníváme se dále, že paní Markéta Bartošová k tomu zvolila způsoby, které vnášejí mezi strany nesvár, a nikoliv soulad, jaký by se dal od skutečné duchovní autority očekávat. Domníváme se také, že skutečná duchovní autorita by znesvářeným stranám předala ponaučení v podobě Dharmy (Učení Buddhy), která by jim byla skutečnou útěchou a neparticipovala by na ničem, co by mohlo vzájemnou nevraživost mezi bytostmi prohlubovat. Působí to na nás, že takové jednání není ani čestné, ani upřímné, ani nezištné. Domníváme se také, že skutečná duchovní autorita staví zájmy všech ostatních bytostí nad zájmy své. Z tohoto důvodu navrhujeme každému, kdo zaslechne cokoli o Lumíru Láskovi nebo o Sanze SRDCE DHARMY, a komu záleží na své sebeúctě, aby si informace také ověřil přímo u nich, protože pokud ne, může se tak stát obětí cílené manipulace. S ohledem na uvedené se domníváme, že takový člověk, který nemůže důvěřovat sám sobě, ve skutečnosti nemůže důvěřovat ani nikomu jinému. Domníváme se, že pro někoho, kdo nedůvěřuje sám sobě, je pak zcela přirozené, aby nedůvěřoval i bytostem ostatním a o nich si pak vytvářel podle svého vlastního vnitřního nastavení své vlastní představy. Domníváme se, že to je karma. Domníváme se dále, že pro takového člověka je naprosto přirozené, že se věnuje úsilí, které je věnováno posilování snahy o to, pracovat na znevěrohodnění bytostí ostatních, bez ohledu na to, o koho vlastně jde a bez ohledu na to, mít s nimi svou vlastní zkušenost. O to víc, pokud jde pak v případě paní Markéty Bartošové o autoritu duchovního významu, jakou Lumír Láska bezesporu je. Domníváme se, že se v tom odráží touha paní Markéty Bartošové po uznání. Domníváme se, že je paní Markéta Bartošová příliš zaujatá pociťováním, a proto přirozeně nerozpoznává kvality, které jsou možné pro všechny, kteří ochotu rozpoznávat vyvíjejí. Domníváme se, že to jakým způsobem se projevila Markéta Bartošová vypovídá o tom, jak k sobě paní Markéta Bartošová přistupuje, jaké na sebe klade nároky. Domníváme se, že by paní Markétě Bartošové pomohlo, kdyby kultivovala laskavost k sobě samé, k “pocitu” nedostatku, který z tohoto projevu vyvěrá. Není ani proto možné, abychom se na paní Markétu Bartošovou hněvali, protože hluboce rozumíme neklidu, který paní Markéta Bartošová prožívá, kterým trpí. S ohledem na shora uvedené se domníváme, že paní Markéta Bartošová není schopna převzít odpovědnost za to, co ve své subjektivitě vytvořila a za duševní procesy, které se v její subjektivitě následkem toho, čemu sama dala vzniknout, odehrávají. S ohledem na uvedené se též domníváme, že paní Markéta Bartošová není schopna milosrdenství k sobě samé, a proto u ní postrádáme prvky milosrdenství, kterými by nám mohla být, jakožto duchovní autorita, příkladem. Dále pak se domníváme, že spíše než to, zda je pro někoho Lumír Láska duchovní autoritou, anebo není, je pro každou bytost důležitější, zda je pro ni to, co Lumír Láska a Sangha SRDCE DHARMY sdílí, přínosem ve smyslu duchovním, to jest ve smyslu, který bytostem umožňuje snížit míru subjektivního utrpení, než to, zda to sdílí zrovna Lumír Láska a SRDCE DHARMY, anebo paní Markéta Bartošová, či jakýkoli jiný zástupce jakékoli jiné duchovní tradice. Abychom mohli své kritické myšlení (které v našem pojetí nazýváme spíše rozlišovací schopností) neustále rozvíjet, jsme právě proto otevřeni všem zdrojům, a každé z bytostí navrhujeme ze stejného důvodu to samé. My sami za sebe se věnujeme tomu, co nám dává smysl, a naopak to, co nám smysl nedává, bez povšimnutí míjíme. Tak za sebe přebíráme odpovědnost a tak máme zaručeno, že používáme svůj vlastní úsudek a nemusíme se spoléhat na komentáře lidí, o kterých nám někdo řekl, že jsou důvěryhodní nebo na komentáře lidí, kteří za svůj vlastní úsudek odpovědnost nepřebírají. Pokud jde o Lumíra Lásku, pak si stačí poslechnout některé z jeho rozhovorů, s jakou láskou, nadšením a zápalem ke všem bytostem hovoří, což by v případě, že by všechny bytosti bez rozdílu nemiloval, možné nebylo. Lumír Láska miluje i ty, kteří žárlí, vnímá jejich nenávist a zášť jako projev přízně. Sangha SRDCE DHARMY tímto děkuje paní Markétě Bartošové za její článek, který měl za následek, že bytosti, které dřímají pouze na povrchu, které nejsou přející a kterým jde především o jakési výhody a odznaky, se okamžitě odklonily, ale o to více se přimkly takové bytosti, které naopak přející jsou; takové, které už odmítají hrát hry na „my versus oni“; takové, které se nenechají od své vnitřní svobody nikým a nikam odvést. Ať v sobě všechny bytosti včetně paní Markéty Bartošové zaregistrují a rozpoznají prvotní stav Buddha a uskuteční tak své vlastní osvícení! S láskou a úctou Sangha SRDCE DHARMY

431 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

コメント


NADCHÁZEJÍCÍ UDÁLOSTI

ZÁSADNÍ ČLÁNKY

Srdce na hrad
2023-04-17_14-46-09.png
357342997_961549725060714_4643269125543198858_n.jpg