Stav Buddha

19.11.2023

Převzato z Telegramové skupiny SRDCE NA HRAD - otázky na prezidenta

Jana Š. píše:

„Pro mne slovo budha znamená mít vlastnosti světla sám v sobě. Nelpím na touze, ať je jakákoliv, ani na tom, kolik je lajků na jakékoliv síti, nelpím na tom, kde budu bydlet, nejsem na to naštvaná. Stav budha je nirvána a nejde udržet, pokud se objevuje jakákoliv touha.“

Reakce od Lumíra Lásky 💜 Buddhy Maitreyi:

1) „Pro mne slovo budha znamená mít vlastnosti světla sám v sobě.“ – Existují tři základní podmínky, které jsou Nezbytné k tomu, aby se Probudil další Buddha. Které to jsou?

I. Přítomnost Buddhy

II. Ochota Buddhy sdílet Svatou Nauku – Dharmu s bytostmi trpícími

III. Ochota posluchače (uznat své utrpení, aby rozvinul Ochotu Buddhovi za účelem vlastního Probuzení) Naslouchat

Jaké „vlastnosti světla“ bez tohoto uvědomění? Jaké porozumění tomu, co je to Buddha? Takový buddha je tak pro trpící skutečně pouze slovem, pojmem, pod kterým si trpící bytost to co Buddha je, pouze představuje... a do uskuteční vlastního Buddhovství to ani není možné jinak.

2) „Nelpím na touze, ať je jakákoliv, ani na tom, kolik je lajků na jakékoliv síti, nelpím na tom, kde budu bydlet, nejsem na to naštvaná.“ – Proto, že trpící bytosti jsou naštvané, pod vlivem vlastní nezpracované zloby si představují, sobě zdůvodňují a vysvětlují si, že ten kdo se čemukoliv věnuje (cokoliv sdílí), činí tak z úrovně svého naštvání. Představují si, že ono naštvání je hybnou silou tohoto sdílení. Posuzují tak podle toho, jak samy o sobě uvažují, to si do ostatních promítají – a nemají ani jinou možnost, dokud své vlastní Buddhovství neuskuteční.

Pro takto trpící bytosti je nepředstavitelné, že Probuzené bytosti komunikují cokoliv z vyhaslé touhy, z místa principu, se zájmem o bytosti ostatní, ne z úrovně „světské potřeby“. Takové bytosti unikají do stavů své vlastní Lhostejnosti, tím si svou vlastní Lhostejnost k bytostem ostatním ospravedlňují, aby se vědomě vyhýbaly odpovědnosti za situaci kolektivních karmických vazeb tohoto světa. To maskují tím, že na ty bytosti, které se Svaté Službě vědomě věnují, poukazují jako na ty, které ještě trpí, a které, kdyby už netrpěly, byly by už tak jako ten, kdo je shazuje, Lhostejnými. To aby je samy před sebou shodily a snížily, za účelem toho, aby se samy se sebou a svým svědomím vyrovnaly. Únik. Přivírání očí nad svými bližními. Omlouvání si své vlastní neaktivity v zájmu svých bližních.

3) „Stav budha je nirvána a nejde udržet, pokud se objevuje jakákoliv touha.“ – Bytosti, které trpí, si stav Buddha pouze představují, a dle toho i stav Nirvána. Stav Buddha je prostý „snahy jej udržet“. Snaha udržet takový stav je právě Touha. Tedy ta shora uvedená tvrzení a prohlášení jsou tímto posledním rovněž tak vyvrácena, a vlastní subjektivní Rozporuplnost trpícího je zjevná.