Kdopak to mluví v naší hlavě?
- Miroslava Urbanová
- 17. 9.
- Minut čtení: 1
13.09.2025

"Aničko, proč pláčeš? Tebe bolí něco, co jsem řekla?"
"Já si nezasloužím přečíst žádnou pohádku."
"A kdo tohle řekl, že si to nezasloužíš? Kdo to mluví v té tvojí hlavičce? To je ten Mára, který chce, abys byla smutná, pořád se bála, byla vzteklá, uražená... On pořád něco brebentí a nikdy s tím nepřestane. On nemůže jinak, než jen bojovat o to svoje místo na slunci, jako každý. Ale je důležité rozpoznat, kdy mluví a říct mu: Máro, já vím, že nemůžeš jinak, ale poslouchat tě nebudu a zmiz."
"Aha, takže to je on, který mi říká: Mamka se nevrátí. Ona tě tady nechá a odejde..."
"Přesně, Aničko, to je on. A ty, když mu skočíš na lep a začneš mít strach, tak tě dostal a dalas mu svojí energii. Všimni si, že když jsi smutná nebo se vztekáš, tak jsi pak z toho unavená právě proto, že jsi mu tu energii odevzdala. Je zásadní, abychom tohle v sobě rozeznávali, kdy mluví Mára (nebo ďábel) a kdy Buddha (bůh). Mára chce, abychom se hádali, záviděli si a žárlili. Zkrátka se neměli rádi. A vždycky, když myslíš na babičku a na to, jak jí máš ráda, tak je to bůh. Tohle by se měly učit děti ve školách."
"No, mami, tak to navrhni."
Tenhle rozhovor se svojí dcerou bych nemohla vést bez toho, kdyby by mě to můj Mistr - Lumír Láska, Buddha Maitreya, trpělivě neučil. Rozpoznat, čí myšlenky zachycuji, kdo hovoří. Nemít odpor k Márovi, když se objeví, ale dívat se na něho skrze soucit. Dát mu tím milost a tedy i sobě.
Děkuji za to. Ze srdce
Mirka Urbanová
Sangha Srdce dharmy



























.png)

Komentáře