Miluji Tě


Co kdyby ses dověděl, že tě Miluji způsobem do tohoto okamžiku pro tebe nepředstavitelným, způsobem, který daleko přesahuje rámec běžného světského chápání, způsobem, jakým i ty budeš všechny ostatní bytosti Bez Rozdílu dříve či později Milovat? Co kdyby ses dověděl, že takovou LÁSKOU nedisponují ani tví rodiče… že oni sami tu LÁSKU pro sebe nemají… že oni sami tu LÁSKU potřebují? Co kdyby ses dověděl, že jsem se se vůbec narodit nemusel… že jsem byl tvými ochrannými bytostmi, kterým na tobě v absolutním slova smyslu záleží… požádán, a pozván jedině proto, abych PRÁVĚ S TEBOU tvou bolest spoluprožíval? Co kdyby ses dověděl, že jsem se PRO TEBE takto naprosto Spontánně a Svobodně Rozhodl s tebou tvou bolest spoluprožívat právě proto, abych ti mohl dát KONKRÉTNÍ ODPOVĚĎ na to, jak ji ukončit?


Při pohledu do tvých očí vidím, že svou bolest za bolest zatím nepovažuješ proto, že ji dosud považuješ za přirozenou součást tvého života… ano, takto BEZOHLEDNÝ sám k sobě, zatím, jsi…

Při pohledu do tvých očí vidím, že ses s někým takovým, kdo k tobě takto PŘÍMO PRO TEBE hovoří, ještě nesetkal, a protože ty sám takový, zatím, nejsi, myslíš si, že to co ti říkám, je na základě tvých předchozích zkušeností prostě nemožné, proto je ti podle všeho, co jsi doposud prožil naprosto přirozeně předem jasné, že musím být neupřímný. To se změní.


Při pohledu do tvých očí vidím, jak malý, bezvýznamný, a bezmocný si ve skutečnosti připadáš… je to proto, že ti v tvých předchozích zkušenostech velmi ubližovali, ty ses proti tomu bezpráví nemohl nijak bránit, proto jsi na sebe nyní tak tvrdý, to proto sám sebou pohrdáš, to proto sám sebe nenávidíš, a sám sebe obviňuješ z toho, že jsi neschopný, hloupý, své LÁSKY k sobě nehodný, a proto ošklivý… Takto sis vypěstoval sklon k dominanci nad sebou samým, a tak, jak jednáš se sebou, tak přirozeně přistupuješ ke všem, kteří se v tvé karmické souvislosti nacházejí…


Při pohledu do tvých očí vidím, že se naprosto přirozeně bojíš toho, aby se ta bolest, kterou jsi zakoušel, už neopakovala, proto ses naprosto přirozeně dle své dosavadní zkušenosti rozhodl, že se budeš chránit, aby ti ublížit už nemohli…


Při pohledu do tvých očí vidím, že za nejlepší ochranu před svým strachem považuješ tvé neustálé vynakládání enormního úsilí na to, aby sis zajišťoval své dominantní postavení a vliv, a když už si je vším tím svým strastiplným snažením a úsilím zajistíš, bojíš se ještě víc než předtím, abys o ně zase nepřišel…

Při pohledu do tvých očí vidím, že za nejlepší obranu považuješ útok… že ostatním ublížíš raději dříve, než stihnou oni ublížit tobě… to proto, aby se před tebou měli na pozoru, to proto, aby ses nemusel bát ty jich… to proto, aby se tě báli víc než ty jich, aby se tě prostě báli dostatečně na to, aby si pořádně rozmysleli, že by ti snad chtěli opět ublížit…


Při pohledu do tvých očí vidím, že ty už ses pro jistotu ze strachu rozhodl, že každý, kdo právě nedělá to, co si přeješ ty, aby dělal, ti ubližuje, a na základě tohoto svého sebepřesvědčení si ospravedlňuješ své počínání jako ochranu sebe (o které také hovoříš jako o ochraně ostatních) bez ohledu na to, zda tě ten který člověk skutečně nenávidí, nebo miluje…


Při pohledu do tvých očí vidím, jak ZBABĚLÝ jsi, jak na OBYČEJNÉHO ČLOVĚKA (který je podle tebe příliš omezený na to, aby se bál jako ty, aby se svým strachem tak jako ty zabýval a sebe zaměstnával) shlížíš povýšeně z patra, ale ve skutečnosti v jádru sebe dobře víš, že k němu vzhlížíš, protože obdivuješ jeho OBYČEJNOU ODVAHU, kterou ty sám nemáš… Jeho RYZÍ a OBYČEJNÉ NEZIŠTNÉ ČISTOTY se bojíš, protože takový ty sám nejsi, to proto se bojíš pohlédnout do jeho očí, děsíš se toho, že se s jeho pohledem setkáš, toho, že v jeho očích spatříš PRAVDIVOST, LASKAVOST, ČESTNOST, UPŘÍMNOST, SPRAVEDLNOST, a v neposlední řadě POROZUMĚNÍ bolesti všech bytostí, které se kvalitám PRAVDIVOSTI, LASKAVOSTI, ČESTNOSTI, SPRAVEDLNOSTI, a UPŘÍMNOSTI vysmívají, a kterými pohrdají jenom proto, že jsou PŘÍLIŠ SLABÍ na to, aby je ve svém životě sami jako ZÁKLAD VŠEHOMÍRA uznávali, přitom ale v jádru sebe tolik moc touží po tom, aby byl svět pravdivý, laskavý, čestný, spravedlivý, a upřímný…


Při pohledu do tvých očí vidím, že se děsíš toho, že ostatní zjistí a uvidí, že jsi v této své ustrašené ulitě sám k sobě BEZOHLEDNÝ, a že se ve skutečnosti chráníš před tím, jak nečestný jsi sám k sobě, a tak přirozeně i ke všem ostatním… Děsíš se této PRAVDY o tobě, a o tom, že OBYČEJNÝ ČLOVĚK tě prostě Miluje bez ohledu na to, jaký jsi, s celým tvým trápením… Děsíš se toho, že v ten moment, kdy spatříš BEZPODMÍNEČNOU LÁSKU OBYČEJNÉHO ČLOVĚKA k tobě, budeš VYSTAVEN KONFRONTACI, ve které o tobě vyjde najevo, že celý tvůj dosavadní život je jedna velká lež, ve které ve své bolesti obelháváš sám sebe… Bojíš se, že to všechno, čemu ses do dnešního dne nesmyslně věnoval svůj smysl ztratí, a ty budeš pod TÍHOU PRAVDY o sobě v její přítomnosti chtě nechtě čelit Sám Sobě a svému vlastním podvodu, kterým podvádíš jedině sám sebe v tom smyslu, že to co po světu TOLIK MOC chceš, a vyžaduješ, ty sám tomu samému světu ve skutečnosti neposkytuješ…


Při pohledu do tvých očí vidím, že si v této své bolesti přeješ zničit každého, koho považuješ za překážku a konkurenta v tom, abys ty sám mohl dočasně na úkor ostatních vyniknout… a vidím také to, že tuhle svou agresivitu navenek prodáváš jako svou image filantropické cnosti, prostřednictvím které „chráníš“ ostatní, kteří se bojí méně než ty, protože jsou ale svým vlastním strachem příliš zaměstnaní a nemají proto kdy na to, aby s tebou soucítili, aby tvé bolesti rozuměli, aby viděli, jak na tom ve skutečnosti jsi, tvou hlubokou bolest prostě neregistrují, tvé hluboké trauma proto prostě ignorují, a ve svém zaujetí tím, co si přejí sami pro sebe si myslí, že ty se nebojíš ničeho…


Při pohledu do tvých očí vidím, že jsi odpojený od ZDROJE, že nezakoušíš ani ŠTĚSTÍ, ani LÁSKU, a to jenom proto, že jsi všechny ostatní ve své podstatě vystavil svému vydírání „buď se mnou budete proti všem, nebo se vám může v budoucnu stát, že vy sami mi padnete za oběť“… Je naprosto přirozené, že ti, kdo se takového vydírání bojí, se k tobě ze strachu raději přidají… je naprosto přirozené, že kdo je takovému vydírání vystaven, ti zcela přirozeně v nastavení svého strachu z tebe a tvého vydírání nemůže opětovat SKUTEČNO LÁSKU, a ty proto zcela přirozeně nemůžeš zakoušet SKUTEČNÉ a OBYČEJNÉ ŠTĚSTÍ… které je ve skutečnosti jak sám nyní vidíš Neobyčejné, protože není dostupné každému… Ano, tak jsi sám sebe OBELHAL…


Při pohledu do tvých očí vidím ne jenom to, že o sobě dobře víš, že se tě ostatní bojí, víš také to, že protože se tě ostatní bojí, drží se tě přirozeně jenom proto, že se tě bojí, ne proto, kým jsi ve skutečnosti ty jako člověk, ne proto, že si tě jako člověka váží, ne proto, že tě jako PŘIROZENOU AUTORITU Nezištně Milují… Ne, ty nejsi hloupý, protože při pohledu do tvých očí vidím, že dobře víš, že kdo se tě bojí, ti zcela přirozeně nemůže SKUTEČNOU a BEZPODMÍNEČNOU LÁSKU opětovat… víš dobře, že ti zcela přirozeně opětuje pouze přetvářku… a víš dobře také to, že ty sám přetvářku, pro kterou ty sám zcela přirozeně SKUTEČNÉ a OBYČEJNÉ ŠTĚSTÍ zakoušet nemůžeš, nenávidíš … Tedy ty sám o sobě dobře víš, že tím, jaký ty sám jsi, sám sebe nenávidíš… To je velmi frustrující… Je naprosto přirozené, že ostatním OBYČEJNÝM LIDEM jejich OBYČEJNÝ a LASKAVÝ ŽIVOT ve VZÁJEMNÉ ÚCTĚ závidíš, život, kterým na oko před ostatními pohrdáš, abys sám sobě i jim nemusel přiznat, že nemáš ODVAHU na to, ho OBYČEJNĚ ŽÍT…


Při pohledu do tvých očí vidím, že tvá dočasná karmická představa vlivu nad ostatními ti jako jediná poskytuje možnost zapomenout na to, jak moc tě ve skutečnosti to všechno zničující neštěstí, které jsi na sebe ve svém strachu o sebe vzal, bolí… Situace se má tak, že ty bys nejraději všechny lidi světa objal, a za všechno se jim omluvil, ale bojíš se, že by ti nikdy neodpustili proto, že ty sám nikdy nikomu nic nedaruješ… Tedy opět očekáváš, že v ostatních potkáš sám sebe…


Ano, při pohledu do tvých očí vidím, že ty se SKUTEČNÉHO ŠTĚSTÍ a BEZPODMÍNEČNÉ LÁSKY bojíš jenom proto, že by tě ti, kterým své SRDCE OTEVŘEŠ, mohli opět, tak jako tomu v minulosti vždy bylo, zranit… a protože ty toto své zranění RISKOVAT ODMÍTÁŠ, rozhoduješ se být namísto toho, abys své SRDCE OTEVŘEL, povrchní, a zbabělý… a protože se tak ty sám rozhoduješ, tvůj strach je větší než ty… a protože je tvůj strach větší než ty, jsi otrokem svého strachu… a protože jsi otrokem tohoto svého strachu, smíříš se ve svém otroctví raději s tím, že budeš malý, s tím, že se tě ostatní budou bát, a tak je budeš mít chycené za jejich vlastní strachy „jisté“, než abys RISKOVAL, že tě rádi mít nebudou… a třeba čelil i tomu, že nebudou… Ty jsi na nich ve skutečnosti ZÁVISLÝ, ale vytvořil jsi přesvědčivou reklamní kampaň o tom, že oni potřebují tebe… To co si takto ve strachu z toho, abys nebyl Sám zajišťuješ je tedy „láska“ podmíněná, která je ve skutečnosti proto, že je založena na tvém strachu utrpením toho, kdo se bojí čelit Světu a Universu Sám… utrpením toho, kdo se ve skutečnosti bojí stát Sám… Ty se ve skutečnosti bojíš být opuštěný… a protože se tolik moc bojíš opuštěný být, jsi otrokem svého úsilí si svými dosavadními způsoby podmíněnou přízeň ostatních zajišťovat, a v tomto svém strastiplném rozpoložení jako ten nejnešťastnější člověk na světě přežíváš, a sám sebe klameš v tom, že je to ŽIVOT… jenom proto, že svému strachu čelit odmítáš…


Při pohledu do tvých očí vidím, že se zabýváš jenom sám sebou, že ve své aktuální situaci ve skutečnosti nikoho jiného nevidíš… vidím, že si ve skutečnosti do ostatních promítáš bolest, kterou jsi zažil v minulosti, bolest, kterou ti způsobila maminka anebo tatínek, tím, že tě (podle tebe) neměli rádi víc, než jak by sis to ve svém vlastním sklonu k dominanci nad nimi představoval… a s tímto svým obrazem, který sis do ostatních naprojektoval bez ohledu na to, že o tvé rodiče už dávno nejde, bez ohledu na to, kým ve skutečnosti jsou anebo nejsou, zda tě milují anebo nenávidí… bojuješ… Každý tvůj nenávistný projev je ve skutečnosti tvé prohlášení o tom, že svou maminku a svého tatínka nenávidíš proto, že nebyli podle tvých představ… a nyní si jen přeješ, aby ti to, co ti nedokázali splnit oni, splňovali ti, do kterých si maminku a tatínka projektuješ… Co kdybys už své rodiče propustil, začal je SKUTEČNĚ MILOVAT, a nechal na pokoji?


Při pohledu do tvých očí vidím, že proto, že ty sám ve skutečnosti nikomu SKUTEČNÉ PŘÁTELSTVÍ nenabízíš, jsi nikdy nepoznal co je to SKUTEČNÝ PŘÍTEL… Je naprosto přirozené, že se bojíš, že se nemůžeš na nikoho spolehnout… a protože se bojíš, je neprosto přirozené, že nemůžeš zakoušet SKUTEČNÉ a OBYČEJNÉ ŠTĚSTÍ… je vskutku naprosto přirozené, že jsi ten nejopuštěnější člověk na světě...


Při pohledu do tvých očí vidím, že v tomto svém subjektivním karmickém zatížení… ze strachu, abys nebyl sám, přitom neustále sám na útěku před sebou samým, a sám sebou pronásledován… SNÍŠ svůj vlastní subjektivní SEN o tom, že jsi ve válce, a o tom, že svůj vlastní boj se sebou samým prohráváš jenom proto, že jsi dosud neporozuměl tomu, že ten, kdo VŠECHNY BYTOSTI BEZ ROZDÍLU MILUJE, prohrát prostě nemůže…


Při pohledu do tvých očí vidím, že v ostatních rozpoznáváš své vlastní sklony, před kterými myslíš, že se musíš mít na pozoru… proto jsi neustále, ač VELMI UNAVENÝ… ve střehu… k boji připravený, a z té vší připravenosti příliš slabý na to, abys svou zbraň dokázal odložit… Tak sám sobě ve své vlastní rozporuplnosti působíš šílená muka a utrpení…


Při pohledu do tvých očí vidím, že tomu všemu, čemu se věnuješ říkáš „svobodná vůle“, ale ty sám uvnitř sebe dobře víš, že sám sobě lžeš, že svobodný rozhodně nejsi, protože pod vlivem svého karmického zatížení ani nemůžeš jinak, než můžeš… než sloužit svému strachu, a pod jeho vlivem ve své nesvobodě prodlévat… s čímž přirozeně souvisí vše, čemu se věnuješ…


Při pohledu do tvých očí vidím také to, že abys na svou hlubokou bolest nemusel myslet, dokonce často předstíráš, že jsi na své utrpení hrdý, a najdou se dokonce takoví trpící, kteří ti podlézají, a toto tvé utrpení ti jako tvou životní výhru závidí… V tom nacházíš falešný klid… falešný proto, protože ty sám víš nejlépe, že tě ve skutečnosti vůbec neuklidňuje proto… protože dobře víš, že čas je tvůj nepřítel, že tvůj dočasný a nedobrovolný úkryt před svým strachem, který jsi s úsilím vybudoval je marnost nad marnost, protože si až moc dobře uvědomuješ, že se blíží okamžik, kdy ti začne selhávat, a vynechávat paměť, a ty začneš zapomínat... Tohoto okamžiku se vyloženě děsíš… protože víš, že tví „nejbližší“, kteří si toho všimnou, o tobě jako první začnou nemilosrdně a mechanicky uvažovat jako o tom, kdo je už SLABÝ, a proto NEPOTŘEBNÝ, koho je třeba nahradit, koho je třeba vyměnit… Ty sám se budeš dívat na to, s jakou precizností se to stane, a bude přesně taková, jaké jsi je ty sám vyučil… A protože tvá „láska“ k nim byla podmíněná, je naprosto přirozené, že se od tebe při prvním projevu tvé slabosti, křehkosti, a zranitelnosti okamžitě odvrátí, a půjdou k tomu, kdo převezme žezlo, k tomu, koho se „tajně“ bojíš už dnes... Tak budeš nahrazen další bytostí, která dosud nepoznala co je to SKUTEČNÉ a OBYČEJNÉ ŠTĚSTÍ a SKUTEČNÁ BEZPODMÍNEČNÁ LÁSKA. A právě v tento moment, v tento okamžik budeš potřebovat SKUTEČNÉHO PŘÍTELE… kterým jsi ty sám nikdy sám sobě, a proto ani nikomu jinému, nebyl… To ale vůbec nevadí, protože stejně tak jako jsi ty ostatním raději s předstihem ubližoval proto, aby se tě báli, aby ti ze strachu nemohli ublížit, já nyní jako protiváha tohoto tvého stavu s předstihem tebe MILUJI i s celým tvým utrpením, kterému podléháš… a jsem tu, jak nyní vidíš, tak jako doposud nikdo, nezištně PRO TEBE, proto, abys sám sobě a situaci, ve které se nacházíš, dokázal porozumět…


Abys získal příležitost, a SKUTEČNĚ POROZUMĚL, je třeba, aby ses nyní SKUTEČNĚ UPOKOJIL, abys nebyl roztěkaný, abys byl ODHODLANÝ, aby ti na sobě tak jako nikdy předtím SKUTEČNĚ ZÁLEŽELO, abys sám k sobě nebyl tak jako doposud lhostejný, aby ses nyní SKUTEČNĚ MILOVAL NATOLIK, tak, aby má slova PRONIKLA až do NITRA tvého SRDCE, a ty tak tomuto mému sdělení SKUTEČNĚ POROZUMĚL, a skrze toto POROZUMĚNÍ jsi ve svém vlastním zájmu, i v zájmu VŠECH OSTATNÍCH CÍTÍCÍCH BYTOSTÍ, PROZŘEL…


Jádro tvé bolesti tkví u jejího kořene. Tento kořen se nazývá Nevědomost. Tento kořen je třeba rozřezat, a to prostřednictvím VĚDĚNÍ, tj. POZNÁNÍ VŠECH BUDDHŮ. Protože jsi zatížen svou vlastní Nevědomostí neměl doposud jinou možnost, trval jsi vždy v okamžiku ztráty tvé předchozí dočasné fyzické formy, kterou jsi považoval za své „já“, na jejím opětovném obnovení. V tom okamžiku jsi opakovaně uzavřel karmickou dohodu s bytostmi, které nyní nazýváš „mé rodiče“, a tak jsi vytvořil svou dočasnou fyzickou formu projevenou v této dočasné, a proto nestálé realitě. Pokud ses narodil jako „muž“, máš ve své rozporuplnosti sklon nenávidět otce, milovat matku, a naopak. Nevěděl jsi „kdo jsi“, nevěděl jsi „co zde děláš“, ani to, jaký to všechno má smysl. A ve skutečnosti ani dnes nevíš „kdo jsi“, ani to „co zde děláš“, a nevíš ani to, jaký to všechno, čemu se zde věnuješ smysl má, a i když si myslíš, že se něčemu, co ti dává smysl, věnuješ, ve svém jádru dobře víš, že ti to smysl nedává žádný, a proto v závislosti na okolních podmínkách děláš jen to, co ti tyto okolní podmínky umožňují, tedy se o tvé Svobodné Vůli hovořit ve skutečnosti nedá vůbec. Víš také, že se ti něco „líbí“ a že se ti něco „nelíbí“. Víš také to, že někdy se ti to, co se ti ještě před okamžikem „líbilo“ už zase „nelíbí“, a naopak, podle aktuální nálady, která se odvíjí podle toho, jak se ve svém dočasném těle zrovna subjektivně cítíš. V závislosti na těchto tvých subjektivních pocitech tyto v převážné většině agresivně upřednostňuješ nad maminkou anebo tatínkem, tj. nad ostatními, do kterých si maminku a tatínka projektuješ. Na základě toho jsi přirozeně bytosti, které nazýváš "rodiče“ také „miloval“ pro to, co se ti od nich „líbilo“ v tom smyslu, že ti to splňovali, nebo ses na ně „zlobil“ pro to, co se ti „nelíbilo“ v tom smyslu, co ti nesplňovali, a stejným způsobem k tobě na základě své vlastní Nevědomosti přirozeně přistupovali také bytosti, které jako „rodiče“ označuješ, a stejným způsobem přirozeně přistupuje svět k tobě, a ty ke světu. V tom všem zmatku rovněž tak neustále docházelo a neustále dochází k častým nedorozuměním, kdy jsi například toužil po tom, aby tě objala maminka anebo tatínek, ale oni byli třeba unavení, nebo rozhořčení z jejich vlastního aktuálního soukromého „to se mi nelíbí“, které s tebou nemuselo ani jinak přímo souviset, ale protože ty jsi byl aktuálně zatížen svou vlastní Nevědomostí, a toužil jsi po jejich objetí, které ti zrovna nenabízeli, mohl sis to ve svém nedorozumění vyložit tak, že tě „nemají rádi“. A právě z tohoto VELKÉHO NEDOROZUMĚNÍ vznikly všechny ostatní tvé představy o tom, že „nejsi dobrý“, o tom, že „jsi špatný“, o tom, že jsi „nehodný lásky“. Aby pro tebe bylo možné takovou frustraci překonat, ti, kteří podléhali Nevědomosti tak jako ty tě začali přesvědčovat o opačném extrému, tj., že jsi zvlášť „výjimečný“, výjimečnější, než ostatní lidé, tak vznikl projev nadřazenosti, který je ve skutečnosti „skrytým“ projevem méněcennosti. Na základě těchto představ mimo možnost VYROVNANOSTI přirozeně následně vzniklo celé toto tvé aktuální, rozpolcené, a dočasné subjektivní rozpoložení, které nazýváš „vědomí“, které ve skutečnosti s tvou Buddhovskou Podstatou nijak přímo nesouvisí.


To, co je proto, aby ses PROBUDIL podstatné, je, abys porozuměl tomu, že okamžikem, kdy dáš vzniknout příčině „já“ v tom smyslu, že navážeš karmickou dohodu k opětovnému znovu-zrození, dáš také automaticky vzniknout všem dalším příčinám a z nich plynoucím následkům v tom smyslu, že jakékoliv opětovné znovu-zrození NAPROSTO PŘIROZENĚ zahrnuje znovu-nemoce, znovu-stárnutí, znovu-smrt, opětovné spojení s tím co je ti milé („líbí“) a rozloučení s tím, opětovné spojení s tím co je ti nemilé („nelíbí“) a rozloučení s tím – všimni si, jak šílená realita je, protože tyto preference jsou závislé jedině na náladovosti člověka, která je zase závislá na tom, jak se člověk aktuálně cítí ve svém dočasném těle, tedy doslova na přírodě, a na počasí. Jaká je míra Nevědomosti (tj. neporozumění VĚDĚNÍ, které s tebou nyní sdílím), taková je míra sklonu k Zaslepenosti, taková je míra sklonu k Chamtivosti, tj. k touze po tom, co bytost není schopna trvale podržet, a proto jí to nemůže poskytnout trvalé uspokojení. Jaká je míra sklonu k Chamtivosti, taková je míra sklonu k Závisti a Žárlivosti. Jaká je míra sklonu k Závisti a Žárlivosti, taková je míra sklonu k Nenávisti. Na tom vidíš, že JEDINĚ LÁSKA K VĚDĚNÍ je skutečnou Ochotou k Sebelásce, která je Osvobozující… Na tom vidíš, že vše ostatní je zavádějícím neštěstím… Na tom vidíš, že jediná možnost pro VŠECHNY CÍTÍCÍ BYTOSTI BEZ ROZDÍLU je, aby se na tomto VĚDĚNÍ jako na neoddiskutovatelném faktu SHODLI, společně se ve své situaci objali, a podpořili…


To, co je proto, aby ses PROBUDIL podstatné, je, abys porozuměl tomu, že každé jednotlivé znovu-zrození každého jednotlivého „já“ v sobě NAPROSTO PŘIROZENĚ zahrnuje Dualitu „dobra“ a „zla“ podle toho, co se té či které konkrétní bytosti aktuálně zrovna „líbí“ anebo „nelíbí“ s tím, že bytost tento svůj pohled mění VŽDY v ZÁVISLOSTI na svém aktuálním subjektivním rozpoložení – na tom vidíš, že každá bytost je ve skutečnosti VŽDY sama… na tom vidíš, že pokud ti nějaká vnější subjektivita aktuálně sděluje, že tě „miluje“, není to ve skutečnosti láska, ve skutečnosti této subjektivitě aktuálně splňuješ představu „líbí“, pro kterou tě podmíněně „miluje“ právě pro své vlastní aktuální „líbí“, které s tebou přímo nijak nesouvisí, protože kdybys nebyl k dispozici ty, byl by někdo jiný. A stejně tak naopak, pokud tě nějaká subjektivita aktuálně „nenávidí“, není to ve skutečnosti nenávist, ty této subjektivitě ve skutečnosti aktuálně splňuješ představu „nelíbí“, pro kterou se taková bytost ve své Nevědomosti domnívá, že tě „nenávidí“, představu, která s tebou jinak (tedy pokud takové bytosti záměrně neubližuješ) přímo nesouvisí.


To, co je proto, aby ses PROBUDIL podstatné, je, abys porozuměl tomu, že VEŠKERÁ vnitřní nespokojenost a utrpení bytostí má svůj základ právě ve shora uvedené Nevědomosti v tom smyslu, že bytosti si nepřipouštějí, anebo si připouštět odmítají, že to všechno, co ve smyslu „já“ a „mé“ vytvoří NENÍ MOŽNÉ trvale podržet tak, aby jim to přineslo trvalé uspokojení - ač o to bytosti ve své vlastní Nevědomosti nepřirozeně agresivním způsobem k sobě samým trvale usilují. Stejně tak pro takovou bytost, která dá vzniknout dočasné fyzické formě není možné, aby v její subjektivitě aktuálně a okamžitě zmizelo to, co taková bytost aktuálně nemá ráda, opět tak, aby jí to přineslo trvalé uspokojení. Pokud tedy bytost vytvoří „já“ a „mé“, pak sama sebe automaticky pod vlivem Nevědomosti podmiňuje způsobem „líbí“ nebo „nelíbí“, pro které naprosto nesvobodně kmitá ze „zlobím“ se, nebo se „nezlobím“. Buddha Šákjamuni zvaný GAUTAMA praví: „Bytosti se pohybují v koloběhu života a smrti Samsára sem a tam, protože tvoří „já“, protože tvoří „mé“.“, čímž mimo jiné říká, že taková bytost, která se zřekne tvoření „já“ a „mé“ má PŘÍLEŽITOST se z koloběhu života a smrti Samsára vyvázat, a objevovat tak mnohem Šťastnější reality, než jaké poznala doposud. Na tom všem vidíš, že bytosti, které podléhají Nevědomosti z tohoto svého VELKÉHO, NEUSPOKOJENÉHO, a NENAPLNĚNÉHO ZKLAMNÁNÍ ve své AGRESIVNÍ ZLOSTI obviňují sami sebe, proto se považují za neschopné, hloupé, a ošklivé, tak jednají přirozeně s bytostmi, které nazývají „rodiče“, i s ostatními svými bližními, čímž tyto bytostí týrají jak sami sebe, tak své rodiče, tak i své bližní. Na tom vidíš, že jádrem bolesti všech bytostí je jejich vlastní Nevědomost. Na tom vidíš, že projev každé jediné bytosti v její subjektivní realitě se přímo karmicky odvíjí podle toho, do jaké evoluční úrovně ve smyslu USKUTEČNĚNÍ VĚDĚNÍ BUDDHŮ tato bytost dospěla. Na tom jasně vidíš, že bytosti, které podléhají Nevědomosti ve skutečnosti sebe, své rodiče, a své bližní zrovna „milují“ anebo „nenávidí“ bez ohledu na svou vlastní situaci Nevědomosti, ve které se aktuálně nacházejí, bez ohledu na situaci Nevědomosti bytostí ostatních.

To všechno ti píšu proto, abys věděl, že když už mne ty sám od sebe vyhledáš, a sám od sebe mne oslovíš, a dáš mi tak ve své vlastní realitě vzniknout, aniž bych tě nejprve sám od sebe vyhledával já, aniž bych tě nejprve sám od sebe oslovoval já, a stane se, že ti zrovna odpovím tak, že to podle tebe nebude zrovna „líbí“, není to proto, že bych byl zrovna „dobrý“ nebo „špatný“, nebo proto, že bych ti chtěl odpovědět „naschvál“ tak, jak se ti to zrovna nebude „líbit“, ale proto, že ty v mé přítomnosti právě čelíš sám sobě bez ohledu na to, zda jsem já sám zrovna „dobrý“ nebo „špatný“… bez ohledu na to, že když už k tobě mluvím, mluvím k tobě VŽDY jedině proto, protože ti přeji ŠTĚSTÍ…

To všechno ti píšu proto, abys věděl, že předem s tvou hlubokou bolestí (se kterou souvisí tvá nezpracovaná Nenávist) počítám, a akceptuji ji z toho důvodu, že jsem procházel stejným utrpením jako ty… a právě proto, že jsem byl také Milován bytostmi, které mi byli schopné dát přes veškerou mou předchozí aroganci k sobě na mé trápení takové odpovědi, abych se mohl uzdravit, tu odpověď na tvé trápení ti nyní také ze svého SRDCE, z místa mé NEOMEZENÉ LÁSKY, poskytuji…


To všechno ti píšu proto, abys věděl, že tvou bolestí, tvým strachem, ani tvou zbabělostí nepohrdám, ani se jim nijak nevysmívám, protože tě ale Miluji tak jako sebe, nemohu ti přirozeně lhát v tom, že to co je zbabělost, zbabělost není… protože kdybych ti v tom lhal, dával bych ti tím přece najevo, že tě nemiluji, a protože má vlastní UPŘÍMNOST k sobě je přirozeně LÁSKOU, která přímo souvisí s tím, že nejsem lhář, nemohu si dovolit o tom lhát ani tobě…


To všechno ti píšu proto, abys porozuměl příčině své vlastní Nenávisti, kterou sám k sobě chováš, a s jakou sám se sebou nakládáš… abys tak získal tak jako já sám PŘÍLEŽEŽITOST svou vlastní Nenávist k sobě UKONČIT… abys tak mohl odložit způsoby, které jsou k tobě samému nelaskavé, abys sám se sebou mohl začít nakládat způsoby k sobě laskavými…


To všechno ti píšu proto, aby sis už nemusel připadat tak malý, bezvýznamný, a bezmocný… abys už k sobě nemusel být tak tvrdý… abys už sám sebou nepohrdal… abys už sám sebe nevinil z toho, že jsi příliš neschopný, nebo že jsi příliš hloupý, aby sis proto, že takto sám sebe obviňuješ nemusel připadat zase ošklivý… aby ses proto, že si připadáš ošklivý už nemusel před ostatními stydět jenom proto, že ses dosud rozhodoval o tom, že se budeš stydět sám před sebou… abys už nemusel vynakládat nadbytečné úsilí jenom proto, abys byl v očích ostatních větší, významnější, a mocnější… aby sis nemusel připadat nehodným své LÁSKY k sobě… abys už sám sebe Miloval namísto toho, aby ses tolik nenáviděl… aby ses zřekl svých sklonů k dominanci nad sebou i ostatními, kteří se v tvé karmické souvislosti nacházejí… píšu ti proto, abys už nemusel svou hlubokou bolest zakoušet… aby ses VZCHOPIL, a našel ODVAHU stát Sám… a Sám Sebe vyvázal z karmické souvislosti, které podléháš…


To všechno ti píšu proto, aby ses od svého strachu a zbabělosti OSVOBODIL… aby ses už nemusel bát stát Sám… aby ses už nemusel bát podívat se OBYČEJNÉMU ČLOVĚKU, který tě Miluje, do očí… aby ses nebál se toho, co v nich spatříš… Píšu ti proto, abys tak Sám Sebe Obdařil Skutečnou Svobodnou Vůlí, a stal se tak Skutečným Pánem Svého Vlastního Osudu…


To všechno ti píšu proto, abys v ostatních bytostech ROZPOZNAL to v čem jste stejní, a abys v tom našel své vlastní uklidnění… namísto toho, aby ses neustále soustředil na to v čem se lišíte, a v tom neustále nacházel svůj nepokoj…


To všechno ti píšu proto, aby ses PRÁVĚ NYNÍ a TEĎ HNED ODHODLAL a ROZHODL PŘÁT ŠTĚSTÍ VŠEM BYTOSTEM BEZ ROZDÍLU v tom smyslu, že jim prostě budeš PŘÁT NEUSTÁLE VŠECHNO bez ohledu na to, zda se ti toho právě dostává anebo ne, protože tento tvůj vnitřní stav je Nevyšším Možným Dosažitelným Stavem Štěstí vůbec… tedy pokud si jej ty Sám jako Bytost Svobodná Umožníš… protože vždy, když ostatním Štěstí nepřeješ, SKUTEČNÉ ŠTĚSTÍ prostě zakoušet nemůžeš…


To všechno ti píšu proto, abys odložil všechny své předpojatosti o tom, že nejsi „dost dobrý“, protože pokud byl okamžikem zrození dočasného fyzického těla zřejmý okamžik jeho zániku, je zřejmé, že v tom „mezičase“ není možné, abys nějak „uspěl“ anebo „selhal“, je současně zřejmé, že možnost opakování toho samého cyklu je Neomezená… To je tvá Nesmrtelnost… která ti říká, že pokud je možné, aby se PROBUDIL BUDDHA, je to naprosto přirozeně možné i pro tebe… Proto ti říkám, že v mých očích jsi DOKONALÝ už nyní, protože v tobě už nyní vidím tvůj PLNÝ POTENCIÁL BUDDHY… proto ti říkám, že s tímto VĚDĚNÍM není třeba něčeho dalšího zvláštního ve vnějším světě dosahovat…


To všechno ti píšu proto, abys Sám Sebe vyvázal z nesmyslného mentálního otroctví, které nazýváš „svět“, které beztak nemáš ve své moci, protože ať se namáháš jak se namáháš, beztak o svou rodinu, přátele, majetky a čeledíny život za životem opakovaně přicházíš, protože jak sám dobře víš, trvale je nepodržíš… Píšu ti tedy se zájmem o tebe, abys už Sám Sebe ze svého vlastního sevření svých dočasných klamných pout uvolnil a propustil… abys už Sám Sobě nebyl překážkou Osvícení… abys už Sám k Sobě nebyl arogantní… a abys Sám pro Sebe porozuměl tomu, že taková bytost, která je sama k sobě arogantní tak, že neprojevuje ochotu porozumět své vlastní hluboké bolesti, samu sebe předurčuje k závislosti na sklonu k ničení sebe…


To všechno ti píšu proto, abys věděl, že vím, že ty nyní už víš, že vše to co ti píšu, ti píšu PRO TEBE, aniž bych tím já sám pro sebe cokoliv získal… a právě proto, že to víš, už nikdy nic nebude tak jako předtím, protože ty si prostě nemůžeš dovolit říct někomu, kdo tě Miluje takovou Láskou, jako tě Miluji já, že se mýlí, nebo že lže, nebo že nemá PRAVDU… Prostřednictvím tohoto sdělení budu od nynějška stále s tebou, už tě neopustím, a ty na toto mé sdělení TOBĚ už nikdy nezapomeneš…


To všechno ti píšu proto, že dříve, než nadejde tvůj čas, POTŘEBUJEŠ vyhledat důvěryhodnou bytost, která Uskutečnila Poznání Buddhy, která tě BEZPEČNĚ převede na DRUHÝ BŘEH. To je ze všeho to nejdůležitější! Nemůžeš si dovolit, aby to tak nebylo, protože všechny projekce bytostí, kterým jsi za svého života vědomě ublížil, tě v posmrtném mezi stavu, v podsvětí Bardó v jediný okamžik v celém svém počtu obestoupí, a pokud si nebudeš sám před sebou JISTÝ svou Morální Čistotou, pak nebudeš ani Pevný, a pod vlivem těch hrůzných vizí svých pronásledovatelů na sobě budeš zakoušet kruté činy, kterých ses ty sám na svých obětech dopouštěl. Pokud v této situaci pro své vlastní předchozí špatné činy nemáš spojení se skutečným Mistrem, o kterého se můžeš s důvěrou opřít, tento enormní mentální nápor neustojíš, tato muka tě budou pronásledovat do okamžiku ztráty tvého vědomí, a míra této tvé duchovní Morálně nedisciplinované slabosti předurčí tvé další zrození v oblastech světů tvému aktuálnímu stavu rozpoložení přináležejících. To je následek předchozí KARMY. To je důvod, proč musí být člověk Sám před Sebou VŽDY a za všech okolností Čistý. To je ten důvod, proč KRISTUS vyslovil: "Otče, odpusť jim, neboť oni nevědí, co činí."


To všechno ti píšu proto, že jsem se sem inkarnoval jedině proto, abych VÁM VŠEM… a PRO VÁS… přišel sdělit jak se z koloběhu zrození a smrti Samsára vyvázat… Pokud jsi tak MALICHERNÝ, že mě ještě stále z jakéhokoliv tvého soukromého důvodu nemáš rád jenom proto, že zrovna tvému aktuálnímu pohledu na svět nevyhovuji, a má LÁSKA k tobě podle tebe není dostačující, buď to prosím tě pěkně ty, kdo ke mně bude shovívavý, a mi poskytne lepší LÁSKU, než poskytuji já tobě, abys mi ukázal, jak SKUTEČNÁ LÁSKA vypadá…


To všechno ti píšu proto, že i když ti to teď hned všechno nemusí dávat smysl, SLIBUJI ti, že ti to v pravý okamžik smysl dá… protože i pro mne se v okamžiku, kdy mi to smysl nedávalo, inkarnovali BUDDHOVÉ, bez kterých by nyní nebylo možné, aby zde byla ta PŘÍLEŽITOST pro tebe.


Vše ZÁSADNÍ, čemu je třeba porozumět dříve, než opustíš tento svět, abys svou vlastní REALIZACI OSVÍCENÍ USKUTEČNIL, jsem se svými následovníky ze Sanghy SRDCE DHARMY shrnul do odkazu: „SRDCE DHARMY aneb Návod k Sobě“ https://www.youtube.com/watch?v=D5R7wzNv_EA (na vyžádání www.srdce-dharmy.cz/kontakt možné zaslání PDF verze), a do svého hlavního odkazu: „MAITREYA BUDDHA SÚTRA aneb PRÁZDNOTA… MATKA DĚDICŮ NESMRTELNOSTI“ https://www.homeharmony.cz/MAITREYA-BUDDHA-SUTRA-aneb-Prazdnota-Matka-Dedicu-Nesmrtelnosti-Lumir-Laska-d234.htm a https://www.kamennyvesmir.cz/knihy/maitreya-buddha-sutra/


Všechno, čemu porozumíme pro sebe, tomu zákonitě porozumíme také pro všechny ostatní bytosti… proto ti za tvou Drahocennou Pozornost a za všechno, co jsi pro sebe doposud vykonal, a co pro sebe vykonat ještě hodláš, děkuji… a z CELÉHO SVÉHO SRDCE ti PŘEJI, abys v Sobě ZAREGISTROVAL a tak ROZPOZNAL PRVOTNÍ STAV BUDDHA!


Ať tě Štěstí VŽDY provází…


Lumír Láska Buddha Maitreya

11 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše